Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: jeřáb vs. žeriav

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Je pozoruhodné, že v mnoha jazycích včetně češtiny a slovenštiny slovo jeřáb shodně pojmenovává ptáka i zdvihací stroj.

grafika

Pár slov o slově jeřáb

Jeřábijeřáby. Neuvěřitelné, v kolika jazycích se stavební zdvihadlo jmenuje po ptákovi. Většinou jsou to jazyky evropské a navzájem příbuzné.

Jméno jeřába v nich vychází ze stejného základu. Nevypadá to asi, ale řecký γερανος, polský żuraw a slovenský žierav, český jeřáb, ale i španělská grúa, italská gru a francouzský grue, či dokonce německý Kranich a anglický crane mají někde v bájném Indoevropsku společného dědka.

Jenže – v době, kdy se na stavbách a v přístavech začaly používat jeřáby, byly tyhle jazyky jen o fous míň rozrůzněné než dneska. K přenesení významu z ptáka na stroj tedy nedošlo jednou, někde v tom Indoevropsku, ale na mnoha místech, v různých časech!

A navíc je tu ještě maďarské daru, které také označuje jeřábjeřába, ale dědečka má asi někde v ještě bájnějším Ugrofinsku.

Tak to mně prosím někdo vysvětlete. Jak se tahle naprosto ojedinělá věc přihodila? To je ta vizuální podobnost tak nápadná a vemlouvavá? Třeba jo, jenomže zrovna u nás v Česku dneska hnízdí jeřábů pár párů, někde v okrajových hvozdech a bažinách a je to v podstatě novota, pár desítek let.

Dřív tu pravděpodobně hojnější nebyli: ve starších českých textech je jich skrovně a jsou to texty se světovou inspirací: snář, ezopské bajky… Kuchařský recept, který by tu přítomnost ptáka opravdu stvrdil, žádný. Tak to jsme si těžko mohli spojovat vzhled jednoho se vzhledem druhého, že.

Máme tu tedy asi co do činění se zvláštním typem jazykové výpůjčky, kdy se nepřebírá mechanicky slovo, ale myšlenka za ním. Inspirace. Hovoří pro to také to, že jazyky, kde existuje dvojice jeřábajeřábu, pokrývají víceméně souvislé území, je to taková naše dávná evropská jeřábí unie.

Čech o slově žeriav

Postavení Česka v evropské jeřábí unii je zvláštní. Podle mě bychom měli být minimálně věčným čestným předsedajícím, protože ostatní členové mají jeřáb a jeřáb. My ovšem máme jeřáb a jeřáb a ještě jeden jeřáb, o stromeček víc.

Když pak přijedeme na Slovensko, podivíme se, že tam je to velice jinak. Že žeriav je jen ptačisko a zdviž, ale strom že je jarabina. Je to normální?

Je. Nenormální jsme my: ve jménu ptáka jsme nejdřív změnili ž na ř (jako třeba i v řeřavý nebo řebříček) a pak nám to bylo málo a nějak jsme ještě to ř zaonačili, asi podle toho stromu, na j. Nechutný progresivismus. Ve jménu ptáka.

Gabriel Pleska, editor webu Peníze.cz, přispívá i do časopisů Finmag a Heroine

Niečo o slove žeriav

Žeriavy sme stavali v časoch pokročilého socializmu v školskej družine. Stavebníc bolo dosť, ale háky sa rýchlo minuli, najväčší „čávovia“ si uchmatli celý strapec, zavesili na niť a dvíhali bremená – angličáky a podobné vážne veci.

Náš synátor zase zamlada videl žeriav s kotvou, ktorú nazval „hák, čo má dva háky“. Dodnes sa na tejto výstižnej definícii bavíme.

Slovo žeriav sa používa v dvoch významoch. Prenos názvu sa udial z vtáka na stroj na základe podobných vlastností, vzhľadu a pohybu, ktoré vykonáva dlhý krk.

Analogicky sa to stalo aj pri iných zveroch ako koza, „stojan; športové náradie“, kobylka „časť strunových nástrojov“, kohútik „uzáver vývodu kvapaliny“.

Dnes by to bolo pravdepodobne naopak: deti skôr narazia na stroj ako na vtáka, ktorý u nás už prakticky nehniezdi. Škoda, po celej zemeguli rozšírený tancujúci žeriav je opradený legendami.

Aj tak má tento vznešený vták u nás statočný fanklub, napríklad na Zemplíne sa každoročne na jar organizuje podujatie Vítanie žeriavov.

Aj ja by som tam chcel stáť. Radšej ako na koncerte Michala Davida, žeriavujúc krkom v dave – ako by znel neologizmus a doslovný preklad anglického slovesa to crane. Celkom logicky, lebo v naťahovaní krku je žeriav preslávený šampión.

Slovák o slove jeřáb

Ak slovenské slovo žeriav považujeme za vydarené, o českom jeřábovi to platí dvojnásobne. Aspoň pre moje ucho: jeřáb ako niečo majestátne, veľké, široké sa hodí k vtákovi aj k stroju, na druhé zamyslenie aj k stromu jarabine.

Vrchol jazykového kumštu dosahuje tvar jeřábnice, žeriavnička, ako tá nezabudnuteľná – „To není jeřábnice, ale akademik!“ – vo filme Já to tedy beru, šéfe…!

Že slovenské jeřábnice majú „říz“, je svetoznámy fakt. Podobne ako to, že na celom svete stretnete jeřába, ako škrieka, tancuje a famózne plachtí po oblohe.

Peter Malčovský, odborný pracovník Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější