Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

České stroje se do Ruska dostaly přes firmu z kyrgyzské chatrče. Případ TOS Varnsdorf ukazuje, jak snadno se obcházejí sankce

Ševčenkova ulice 1, Kara-Balta, Kyrgyzstán. V tomto domě má sídlit firma, která z Česka koupila stroj za desítky milionů korun. Jak ale na místě Deník N ověřil, firma na adrese již nefiguruje. Foto: Deník N
Ševčenkova ulice 1, Kara-Balta, Kyrgyzstán. V tomto domě má sídlit firma, která z Česka koupila stroj za desítky milionů korun. Jak ale na místě Deník N ověřil, firma na adrese již nefiguruje. Foto: Deník N

Stroje potenciálně použitelné při výrobě zbraní dodala česká společnost v polovině roku do Kyrgyzstánu. Tamní firma Interstyle Plus je ale vzápětí přeprodala do Ruska. Není to poprvé, kdy kyrgyzská společnost pomohla vyvézt sankcemi zakázané stroje z Evropy na ruský trh. Případ při svém pátrání odhalil Deník N. Češi dostali od tuzemských úřadů povolení k vývozu a ze strany tamních firem příslib, že k dalšímu přeprodeji do Ruska už nedojde.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Rok a půl trvající ruská agrese proti Ukrajině změnila světové obchodní trasy. Následné sankce zakázaly dovážet z Evropské unie do Ruska a Běloruska mimo jiné velké tovární stroje, které se dají použít při výrobě zbraní.

Deník N ale zjistil, že se sankce se dají snadno obejít. Příkladem může být zkušenost společnosti TOS Varnsdorf. Ta prodala průmyslový obráběcí stroj v hodnotě přes dvacet milionů korun kyrgyzské společnosti Interstyle Plus. Tu po ruské invazi na Ukrajinu založil Šarikov Nurlan Belekovič.

Jenže jak zjistil Deník N z celní databáze Export Genius, stroj se v Kyrgyzstánu ani neohřál a vzápětí se ocitl v Rusku u firmy Les Alliance. Ta se podle veřejně dostupných zdrojů zabývá importem do Ruské federace.

„Já už nevím, co mám dělat,“ reagoval na zjištění redakce obchodní ředitel TOS Varnsdorf Miloš Holakovský. „My jsme udělali všechno správně. Prodali jsme to Interstyle Plus, který to měl dodat do jednoho závodu v Kyrgyzstánu, a ten je všude uvedený jako konečný uživatel.“ Jako důkaz poskytl dokumenty k vývozu do zahraničí. Kyrgyzské společnosti jsou v nich zapsané jako koncoví příjemci.

„Mám od nich podepsané, že v Kyrgyzstánu to skončí a neprodají to do Ruska ani Běloruska,“ dodal Holakovský. Jeho slova potvrzují úřední záznamy a podpisy pod smlouvami. „Výrobky jsou určené pro Kyrgyzskou republiku. Nebudou reexportovány do Ruska nebo Běloruska,“ stojí v anglicky psaném prohlášení, pod nímž je podepsaný ředitel společnosti Interstyle Plus.

TOS Varnsdorf neměl se společností smlouvu o servisu stroje a jeho smontování. „Oni na dodání toho stroje dost spěchali a dohodli jsme se, že tohle podepíšeme později,“ reagoval manažer české společnosti Viktor Sochalski, který má na starosti obchody se střední Asií.

Podle něj nyní tuzemská celní správa všechny další obchody s Interstyle Plus zablokovala na základě předchozího zjištění Deníku N. „Měli jsme jim dodat do té samé firmy další stroj, který chtěli, a celníci nám řekli, že to nepustí kvůli podezření, že to skončí v Rusku,“ dodal.

Neberou telefony

Sám TOS Varnsdorf se kyrgyzské firmy dotazoval, jak je možné, že stroje jsou nyní v Rusku. „Nechtějí na to odpovědět. Neberou nám telefony a jen e-mailem nám napsali, že chtějí vrátit zálohu za zrušenou dodávku dalších strojů,“ doplnil s tím, že firma už celou záležitost řeší s právníky.

„Když začala válka, řeklo nám ministerstvo průmyslu a CzechTrade, ať už nedodáváme do Ruska a hledáme si nové zákazníky v těchto teritoriích. A Kyrgyzstán byl mezi nimi. Vyslal jsem kolegu, který má tahle teritoria na starost, vyrazil do těchto zemí a strávil tam hodně času a vrátil se s tímhle obchodem,“ vysvětlil Holakovský. Deník N se na ministerstvo obrátil s dotazem, jestli k takovým doporučením skutečně došlo. Do vydání textu na dotazy neodpovědělo.

Kyrgyzská společnost tvrdila, že stroj v Česku nakupuje pro jinou firmu sídlící nedaleko metropole Biškeku – Avtoremontnyj zavod ve městě Kara-Balta. Ten se podle informací na webových stránkách již od 50. let zabývá repasováním nákladních vozů pro zákazníky v Kyrgyzstánu i okolních zemích. Firmu však nelze nijak kontaktovat – telefonní čísla uvedená na stránkách jsou odpojená a e-mail nefunkční (upozornění redakce: webová stránka je nezabezpečená).

Deník N na místě zjistil, že závod má oficiální sídlo ve starším domě v obytné čtvrti. Kdysi fungoval v průmyslovém areálu ve stejném městě, ten je ale nyní uzavřený.

Závazek, že firma neprodá stroj Rusům, podepsal za Avtoremontnyj zavod v Kara-Baltě technický ředitel Dia Venega. Pravdivost tohoto jména není možné ověřit, protože firma neexistuje a nikdo takový se společností nikdy spojený nebyl. Foto: Archiv Deníku N

Tato firma stejně jako Interstyle Plus podepsala závazek, že stroj nebude dodaný do Ruska. Dokument za společnost podepsal údajný technický ředitel závodu Dia Venera – nikdo takový však ve městě ani ve firmě k dohledání není. Podpis na dokumentu je nečitelný, a navíc jej překrývá razítko závodu.

„Já tam přece nemůžu neustále létat a kontrolovat, jestli ta firma existuje, nebo ne,“ řekl k tomu Holakovský.

V tuto chvíli není možné zjistit, zda za Avtoremontnyj zavod s Interstyle Plus někdo skutečně jednal, nebo zda tento závod Interstyle Plus pouze zneužil. Jednatel a majitel společnosti Nurlan Belikovič Šarikov odmítal vzít telefon, na e-maily nereagoval a na zprávy přes e-mail nebo sociální sítě a komunikační aplikace neodpovídal – všechny však prokazatelně četl.

Kyrgyzský Interstyle Plus svoji relevanci opírá o seznam partnerů, se kterými aktivně obchoduje. Na svém webu uvádí celkem dvaadvacet firem, především z Česka nebo Itálie, jejichž stroje dováží. Mezi nimi je například tuzemský podnik Kovosvit MAS, který nyní české úřady podezírají z porušování sankcí.

Mezi českými partnery kyrgyzského Interstylu Plus je například TOS Kuřim nebo čelákovická CZ.TECH. Tyto firmy ale odmítají jak spolupráci s dotyčnou společností, tak možný reexport do Ruské federace. „Tam nedodáváme již několik let,“ řekl redakci Pavel Stuchlík ze společnosti CZ.TECH s tím, že společnost Interstyle Plus ani nezná. Další ředitelé zmíněných firem potvrdili, že se společností nemají žádné styky a vůbec ji neznají.

Redakce má k dispozici dokumenty, podle kterých společnost Interstyle Plus do Ruska nedodává pouze stroje české výroby, ale také zboží z dalších evropských států, konkrétně Švédska nebo Německa. Do Ruska dováží také z Indie, jde o výrobky tamní společnosti Bharat Fritz Werner.

Český honorární konzul v kyrgyzském Biškeku potvrzuje, že tento způsob obcházení protiruských sankcí je v zemi zcela běžný. „Poslední rok přichází hodně ruských občanů do Kyrgyzstánu a zakládají si tady firmy, aby mohli nakupovat na Západě a posílat si to sem,“ popsal diplomat Marat Džambajev.

Nově založené firmy jako právě Interstyle Plus pak podle něj získané zboží rovnou bez problémů převáží do Ruska, aniž jim hrozí nějaký postih ze strany místních úřadů. Tomu napomáhá i fakt, že Kyrgyzstán je s Ruskou federací součástí Eurasijského ekonomického svazu. Ten je i celní unií, což pohyb přes hranice ulehčuje.

Jedinou odezvou jsou pak přímé sankce uvalené na takové zprostředkovatelské společnosti ze strany Spojených států. „Myslím, že je to nyní kolem patnácti kyrgyzských firem, které jsou nyní na amerických sankcích, protože dělaly to, co jsem popsal. Dostaly zákaz obchodovat s USA, protože bylo prokázané, že obcházejí sankce a posílají zboží do Ruska. Objednaly zboží odsud a dovezly ho přes nás do Ruska,“ popsal konzul.

Případ kyrgyzské firmy Interstyle Plus není nijak ojedinělý. Deník N minulý týden odhalil moravskou společnost, která do své ruské pobočky dodala zakázané stroje za dva miliony dolarů přes firmu v Turecku. Na vývoz do Turecka dostala v Evropě povolení, nicméně stroj putoval do Ruska, kde může být použitý na výrobu zbraní. Případem se záhy začalo zabývat státní zastupitelství, celní správa a policie.

České úřady dlouhodobě potvrzují, že žádné vývozy podobných strojů do Ruska od začátku války nepovolily. Nicméně z dat je patrné, že se export přesunul do zemí bývalého Sovětského svazu nebo Turecka, kam je možné tyto stroje dovážet.

  • Deník N popsal, jak se do Ruska dostaly obráběcí stroje vyrobené ve společnosti TOS Varnsdorf.
  • Ta je prodala do Kyrgyzstánu, tamní obchodník slíbil, že je do Ruska nedodá.
  • Zařízení měla získat průmyslová firma v Kyrgyzstánu, která ale není činná. Stroje nakonec skončily v Rusku.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Sankce proti Rusku

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější