Rusko v OSN trollí, kydají kýble špíny, říká Lipavský. Velvyslance v Moskvě podle něj Česko potřebuje
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v rozhovoru se zvláštní zpravodajkou Deníku N v New Yorku hodnotí cestu do OSN, na níž doprovázel prezidenta Petra Pavla, mluví o možné reformě světové organizace a vysvětluje, proč je podle něj potřebné mít v Rusku velvyslance.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Končí takzvaný high week, vysoký diplomatický týden v New Yorku. Jak jednání, kterého se po šesti letech opět účastnil i český prezident, hodnotíte? Přineslo nám to něco?
Týden, kdy začíná Valné shromáždění OSN, je tradiční moment, kdy se státníci z celého světa sjíždí do New Yorku, nejen aby přednesli svůj klíčový projev před Valným shromážděním, ale aby se také mohli vzájemně potkávat. Pro Česko to byla opravdu úspěšná účast. Prezident Pavel měl poprvé ve své roli možnost vystoupit před Valným shromážděním a přednést projev, ve kterém jednoznačně zkritizoval Rusko za porušování mezinárodního řádu a Charty OSN, také ale deklaroval, že Česko je připraveno se konstruktivně podílet na reformě OSN tak, aby lépe odpovídala dnešním potřebám. Musíme hledat způsoby, jak ji učinit relevantnějším a akceschopnějším.
Důležité byly také různé bilaterální schůzky, ke kterým by normálně nedošlo, viděl jsem se například s řadou představitelů afrických států. Tam jsou celé řady příležitostí, třeba v obchodní spolupráci nebo v dalších oblastech, ale bez toho, aby se navázal prvotní politický kontakt, se tam projektům nedaří.
Mluvíte o reformě OSN. Tu zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, konkrétně navrhoval, že by se mohla změnit procedura hlasování v Radě bezpečnosti, kdy by veto stálého člena mohla nahradit kvalifikovaná většina Valného shromáždění. Co si pod pojmem reforma OSN představujete?
Rada bezpečnosti je orgán, který je zakotvený přímo v zakládací smlouvě. Právo veta pěti světových mocností je toho součástí. V posledních třiceti letech existovaly různé návrhy a představy, jak by se Rada bezpečnosti mohla reformovat, žádný z nich ale nikdy nezískal takovou podporu, aby se stal průchozím. To je prostě realita.
Česko kandiduje na nestálého člena Rady bezpečnosti a podporujeme její reformu. Je to jeden z důležitých argumentů, který používáme, když vyjednáváme podporu pro naši kandidaturu. Jedna z variant hovoří o tom, že by se zvýšil počet členů Rady bezpečnosti a některé z největších a nejsilnějších zemí, například Indie, Německo či Brazílie, by získaly permanentní status člena bez práva veta. To by totiž nutně nemuselo zasahovat do zakládací smlouvy. Žádný z těchto modelů ale prostě nikdy nezískal podporu u klíčových členů Rady bezpečnosti. Nedokážu posoudit, nakolik je to reálné, ale můžeme se o tom bavit. Nepřál bych si, aby další reforma OSN přišla až po nějaké další celosvětové krizi, která samozřejmě je jedním scénářů budoucího vývoje světových dějin.
Příkladem toho, jak Rada bezpečnosti ve stávající situaci vlastně neodráží realitu, byl i projev ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který ve chvíli, kdy Rusko vede agresivní válku na Ukrajině, vystupoval jako stálý člen s tím, že za vše může Západ a že vláda v Kyjevě je rasistická a podporuje neonacismus.
Rusko v Radě bezpečnosti pravidelně trollí
