Nejlepší profilovač je sám vrah, říká bývalá vyšetřovatelka. Pachatel manipuluje námi všemi
Vystudovala biologii a chemii, sedmnáct let učila, ale na začátku 90. let se stala vyšetřovatelkou vražd. Kriminalistka Jiřina Hofmanová se postupně zaměřila na profilování zločinců. Vyvíjela český systém v zahraničí již zavedené behaviorální analýzy. Od policie však odcházela zklamaná. O tom všem je její nová kniha Myšlenky zločince v české kotlině i náš rozhovor.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
-
Které případy se jí nejvíc vryly pod kůži?
-
Kdy pociťovala největší zoufalství?
-
Proč odešla od policie zklamaná?
- Jaká specifika má mít vyšetřování sexuálního násilí?
-
Jak vypadal začátek (a konec) behaviorální analýzy v Česku?
-
Doznal by se jí dnes vrah Ludvík Černý?
-
Jací byli skutečně první polistopadoví sérioví vrazi?
Upozorňujeme čtenářky a čtenáře, že text obsahuje pasáže, v nichž se explicitně popisuje násilí.
Stalo se vám jako vyšetřovatelce, že jeden detail nebo jedna chyba obrátily případ vzhůru nohama?
To se stává. Někdy stačí jedna chyba a případ není možné řádně a do detailů objasnit.
Vzpomínám na případ dvojnásobné vraždy, kdy strýc odjel na výlet se svojí malou neteří a synovcem. Domů se vrátil bez nich, pokusil se o vraždu dalších členů rodiny a nakonec spáchal sebevraždu.
Vytipovali jsme místa, kam mohl strýc s dětmi odjet, a místní policisté měli za úkol tato místa prověřit. Jedna z hlídek ale pátrání „s negativním výsledkem“ vyřešila od stolu.
Těla dětí se tam nakonec našla. Bohužel až za několik týdnů, kdy už nebylo možné kvůli rozkladu těl ani určit příčinu jejich smrti.
Uf. Který případ se vás nejvíc dotkl jako člověka?
Šlo o případ jednoho sexuálního agresora. Všechny případy násilí se vás musí dotknout, ale tento případ zahrnoval krutou smrt mladé, trochu naivní matky, které přihlížel a snažil se jí pláčem zabránit její malý syn.
Mladá paní procházela rozvodem, protože jinak spořádané manželství ztroskotalo na pracovním vytížení a nevěře manžela. Protože se cítila opuštěná a toužila po úplné rodině, podala si inzerát.
Nejvíce ji oslovil muž, který se představil jako zdrcený otec, jenž se po rozvodu a kvůli boji o svoje dítě zhroutil.
Ve skutečnosti to byl alkoholik, deviant a invalidní důchodce v jedné osobě, který se už dva roky léčil na psychiatrické klinice. Potřeboval místo, kam by se po propuštění z nemocnice mohl nastěhovat. Bojoval také s návaly vzteku.
Na své poslední vycházce ten nával vzteku nezvládl a mladou paní před očima jejího syna brutálně ukopal.
To ne…
Lékaři o jeho impulzivitě věděli. Ještě před poslední vycházkou s ním psycholožka rozebírala způsoby, jak návaly nekontrolovaného vzteku zvládnout.
Lékaři byli také přesvědčeni, že pacient abstinuje, a plánovali jeho propuštění. V průběhu vyšetřování se prokázalo, že v pití vesele pokračoval.
Vraždě šlo zabránit
A s jakým traumatem žije ten chlapeček, to těžko domýšlet.
O chlapečka se hned začal starat jeho otec s partnerkou. Nějaký čas po vraždě maminky si hrál s velkým panákem, svou nejoblíbenější hračkou. Roztáhl mu nohy a kopal ho do rozkroku. Otce se ptal, jestli ho strejda neušlape. Po dvou
