Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Klusák: Rodičům dvanáctiletých dívek nikdo penisy neposílá. Tak si myslí, že je Facebook bezpečný

Fotografie z filmu V síti. Foto: Milan Jaroš, Hypermarket Film
Fotografie z filmu V síti. Foto: Milan Jaroš, Hypermarket Film

„Sundej si na chvíli to tričko,“ prosí dvanáctiletou Míšu muž, se kterým si volá přes Skype. Takovýchto mužů, kteří dívky přesvědčovali, aby se svlékly, posílaly jim nahé fotografie nebo se s nimi setkaly, byly stovky.

Vít Klusák a Barbora Chalupová o takových dívkách natočili film. Vybrali tři dospělé herečky, které vypadají mladě, a vytvořili jim na sociální síti falešné profily dvanáctiletých děvčat.

V současnosti vybírají peníze na dokončení filmu a na to, aby mohli na školách udělat kampaň proti zneužívání dětí na internetu. Vít Klusák v rozhovoru popisuje, jak natáčení ovlivnilo jejich herečky, jak o tomto tématu mluví se svými dětmi a proč si velká část společnosti tohoto problému doposud nevšimla.

Na falešné profily dvanáctiletých dívek, které jste vytvořili, zareagovalo asi 2500 mužů. Čekali jste takovou odezvu?

Když po nás telefonická společnost chtěla virální video o zneužívání dětí na internetu, byl jsem překvapen, že to chtějí řešit velkou kampaní. Myslel jsem si, že se to asi občas stane a že se to vyskytuje v jednotkách procent. Také nyní, když jsme s tím vyšli na veřejnost, lidé reagují, že o tom vůbec nic nevěděli. A pak jsme uviděli statistiky, ve kterých byla absolutně šokující dvojciferná čísla. Například, že 27 procent dětí se na internetu setkalo s člověkem, který se před nimi uspokojoval prostřednictvím videohovoru. S Bárou se nám ta čísla zdála šílená, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme na vlastní kůži a založili jsme si profil dvanáctileté dívky Týnušky.

Kde jste si ten profil vytvořili?

Na serveru Lidé.cz. Vstoupili jsme tam do chatovacích místností a napsali jsme velmi lakonické „nudím se“ se smajlíkem. Počítač jsme zavřeli a čekali jsme, že během týdne našemu profilu napíšou tak čtyři muži. Mezitím jsem odešel na pár schůzek, a když jsem ten počítač po pěti hodinách otevřel, bylo tam 86 žádostí o přátelství nebo kontaktů, kteří jí psali, posílali penisy nebo jí navrhovali společnou masturbaci. Byli to muži od 20 do 60 let. Uvědomili jsme si, že máme v rukou téma obrovských rozměrů.

Vít Klusák (39)

Dokumentarista, vystudoval Akademii múzických umění v Praze. Jeho nejznámějšími filmy jsou například Český sen o falešném supermarketu nebo Svět podle Daliborka o neonacistovi. S Českou televizí spolupracoval například i na dokumentu Český žurnál, s televizí Prima na programu Ano, šéfe!. Známý je také jeho dokument Matrix AB o Andreji Babišovi. 

Když už jsme to měli vymyšlené a dělali jsme casting na herečky, přihlásilo se nám 23 děvčat. Mezi řečí jsme se jich ptali, zda náhodou nemají nějakou zkušenost s něčím podobným, a 19 z těch 23 nám potvrdilo, že to zažily na vlastní kůži. Ty holky samotné měly několik úplně šílených příběhů, které končily zásahem policie. Jedna dívka má problémy dodnes, i když jí je už 23 let. Ten muž si ji totiž tajně nahrával a prodával to na nějakém pedofilním webu. Její videa z období, kdy jí bylo 12 nebo 13 let, pořád kolují po celém světě. Dodnes se jí stává, že to na ni někde vyběhne a někdo se ji například pokouší vydírat, že má její video a rozešle ho dál nebo ho zavěsí někam, kde by jí to mohlo ublížit.

Zkoušeli jste také jiné sociální sítě?

Očekávali jsme, že Facebook v tomto bude mírnější, ale když jsme Sabince založili Facebook a dali jsme tam jen profilovou fotku a pár informací a požádali jsme o přátelství jednu jedinou vrstevnici, která měla autenticky působící profil, během pěti dnů měla Sabina 903 žádostí o přátelství. 99 procent tvořili dospělí muži, žádné dívky. A když už to byl holčičí profil, tak falešný. Nikdy mě nenapadlo, že děti jsou pod takovou kanonádou zájemců o sexuální kontakt. Mně ty penisy totiž nikdo neposílá. Takto explicitně sexuálně mě na Facebooku nikdo nekontaktoval. Ani rodičům, kteří jsou na Facebooku, se to neděje, a proto si pak myslí, že ten nástroj je bezpečný.

Jaké to pro vás bylo, jako otce čtyř dětí, dívat se na muže, kteří masturbují před herečkami, které považují za dvanáctileté, a vyzývají je, aby se svlékly?

Snažil jsem se krotit své osobní antipatie vůči těm chlapům. Od začátku jsme společně s dramaturgií filmu mluvili o tom, že nechceme vytvořit pouze plakátový hejt. Důsledně jsme dbali na to, aby se dívky opatrně pokoušely o rozhovory s těmi muži, abychom mohli vytvořit jejich portréty a aby bylo jasné, co je k tomu vede. Byla u toho sexuoložka a psychologové, kteří nám to pomáhali interpretovat. Někteří z nich jsou opravdu bezskrupulózní, sadističtí muži, kterým se líbí, že tím dítětem manipulují a rozbrečí ho. Ale pak tam jsou i opravdu ztracení muži, kteří si nevěří, frustrovaní jedinci. A také je tam hromada chlapů, kteří by nepřekročili čáru a nesnažili se například o setkání. Snažil jsem se u natáčení krotit, protože občas jsem měl sto chutí je všechny onálepkovat jako hajzly.

Učitelky neznají Instagram

Bál jste se, že mezi těmi muži bude někdo, koho budete znát?

Ono se to stalo. Zatím o tom nechceme moc mluvit. Jeden člen štábu tam někoho poznal a rozhodli jsme se, že to bude jediný z predátorů, kterého budeme konfrontovat, a opravdu jsme to udělali. Víc ale říct nechci.

Fotografie z filmu V síti. Foto: Hypermarket Film

Jak je možné, že to má tak velké rozměry, ale přesto se o tom moc nemluví?

Je to hodně podobné jako u znásilnění, které se také odváží nahlásit jen zlomek žen. Hodně často tam nastane šílený psychologický moment obratu, kdy si to ty ženy začnou vyčítat, například, že měly krátkou sukni. Myslím si to i podle toho, že od doby, kdy mé okolí ví, že na tom filmu dělám, říkají mi, že moje Evička si také psala s nějakým chlápkem, který ji chtěl brát někam na pouť. Najednou o tom mluví, ale předtím o tom nemluvili. Tímto se nikdo nechlubí. Velké množství případů potom zůstává skrytých v domácnostech a rodiče jsou pak překvapení, že jejich dítě něco také zažilo. Nikam se s tím nehrnou, například aby to dítě nebylo stigmatizováno ve škole nebo jinde. A spanilé jízdy těch mužů proto pokračují dál.

Potom je tady také druhá teorie a sice, že učitelé si s tím neumí poradit, protože nepoužívají stejné nástroje jako děti. Nemají Instagram, mnohé učitelky nemají facebookový účet a neznají řeč sociálních sítí, kterou děti mluví úplně přirozeně. Proto je pro ně hodně složité adaptovat se na problémy, kterými děti žijí. Děti si nahé fotky navíc posílají mezi sebou a vydírají se také navzájem. Jedna úroveň jsou dospělí muži, kteří zírají na dívky, a druhá úroveň je to, co se děje ve třídě nebo ve škole, a to může být ještě divočejší.

Uvedl jste, že třetina dětí se setkala s tím, že se před nimi někdo přes webkameru uspokojoval. Přemýšlel jste také nad tím, že je hodně pravděpodobné, že se s tím setká také některé z vašich dětí?

Samozřejmě. S manželkou Marikou jsme právě řešili podobný případ. Náš sedmiletý Ondra byl na školním výletě a u ohniště našel pornočasopis. Teď se mu snažíme vysvětlit, co je to porno, jak vzniká, za jakým účelem, a že to nemá nic společného s fyzickým milováním dvou lidí. Je pro mě důležité, aby si teď nemyslel, že to má vypadat takto. S manželkou jdeme tou cestou, že o tom s dětmi velmi otevřeně komunikujeme.

Ondrovi mohlo být 5 nebo 6 let, když se mě zeptal, co je to kondom. Vysvětloval jsem mu to, a když mě u toho nějací lidé slyšeli, pokřižovali se. Ale to je naše cesta, mluvit s dětmi otevřeně.

Mluvili jste s dětmi také o svém filmu?

Ano. Zajímají se o moji práci. Před tímto rozhovorem mi Ondra připomněl, že jsem mu dokonce popisoval nějakou scénu ze svého filmu. Podle mě to hodně dobře chápe. Někdy mi zase nahlíží přes rameno, když pracuji. Takto mi tedy práce leze do výchovy.

Spolupracoval jste během natáčení také s policií?

Náš koncept spočíval v tom, že herečky jsou zletilé, a tím pádem nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Nemohli jsme děti vystavit tomu, že by se před nimi někdo svlékal. Nemáme tedy ani ohlašovací povinnost, protože tam dospělá žena komunikuje s dospělým mužem. I přesto jsme se s policií spojili a doteď jsme v úzkém kontaktu s oddělením, které se tím zabývá. Někteří muži byli nesmírně agresivní, vyhrožovali našim herečkám nebo je chtěli vydírat.

Jedné z hereček muž například vyhrožoval, že pokud mu nepošle obnažené fotografie nebo videa, počká si na ni před vstupem do paneláku a análně ji znásilní, protože si už zjistil její adresu. Takovéto pány jsme nahlásili policii a je teď na ní, aby je vysledovala, protože tito muži se neštítili opravdu ničeho. Máme v plánu policii odevzdat také celý materiál, který jsme získali během natáčení. Zároveň už jsme je upozornili na ty nejextrémnější případy.

Fotografie z filmu V síti. Foto: Hypermarket Film

Vyhrožovali jen fiktivním postavám, nebo i herečkám?

Jen těm fiktivním dvanáctiletým dívkám. Jeden z těch mužů se například snažil dívky manipulovat tak, že pokud se okamžitě nesvlékne, tak se mu, s prominutím, semeno srazí v cestách a bude muset jít na operaci. Na kameru se vůbec neukázal, ale říkal, že masturbuje a že potřebuje vyvrcholit. Říkal jí, že pokud mu nepomůže, onemocní a bude ho to hodně moc bolet. Když se ho zeptala, zda opravdu bude muset jít do nemocnice, hodně přesvědčivě jí popisoval, jak bude muset na operaci.

Mužům zbyly jen oči a ústa

Museli jste natáčení přerušit, protože v nějakém momentu překročilo hranici, kterou jste si stanovili?

Mohli jsme ovládat počítače našich hereček a v okamžiku, kdy byli muži příliš vulgární nebo odporní a měli jsme pocit, že už jsme zaznamenali dost, měli jsme domluvené gesto, po kterém jsme to položili. Potom jsme předstírali, že to vypadlo.

Ozval se vám někdo, kdo se poznal ve zveřejněné ukázce? Nevyhrožoval vám za to trestním oznámením?

Identitu mužů jsme ve filmu zakryli a ponechali jsme jim jen oči a ústa. Nikdo z pánů se nám zatím neozval. V diskusi pod jedním videem někdo napsal: Hmm, tak v tom filmu budu asi taky hrát. A za tím byl smutný smajlík. Ale na internetu nemůžete věřit ničemu.

Ozvaly se těm dvanáctiletým postavám také nějaké ženy?

V průběhu deseti dnů se naše dívky pokoušely kontaktovat dvě nebo tři ženy, které o sobě tvrdily, že jsou bisexuální nebo jsou na ženy, ale pokud si dobře vzpomínám, k žádnému videohovoru nedošlo.

Neuvažovali jste nad tím, že jedním z falešných účtů by mohl být také mladý chlapec, abyste zjistili, zda predátorky nejsou také mezi ženami?

Měli jsme také falešné účty kluků, ale hodně rychle jsme pochopili, že to moc nepůjde. Náš koncept byl totiž založený na tom, že devatenáctiletá dívka je stylizovaná do role dvanáctileté. Opravdu jsme potřebovali, aby vypadaly na dvanáct, protože právě to je krizový věk. Také na castingu nám dívky potvrdily, že když se jim to dělo, bylo jim asi 12 let. A je těžké najít kluka, kterému je osmnáct a nemá vousy, nemutuje. Naráželi jsme na tyto limity. Potom jsme si řekli, že raději co nejlépe zpracujeme verzi, kdy jde o mladá děvčata a na druhé straně jsou muži, než abychom se snažili mít to genderově vyvážené.

Od svého filmu očekáváte také to, že přitáhne pozornost na zneužívání dětí na internetu. Myslíte si, že se vám podaří něco změnit?

Máme vícero plánů. Na jedné straně bych chtěl, aby to aktivní lidi popíchlo k tomu, aby si půjčili fotky svých dětí ze sociálních sítí a založili si falešný účet. To by mohlo znejistit některé pány, aby se zamysleli, komu to vlastně píší. Později by to mohli přes kontaktní osobu posunout policii a ta by přímo uviděla do toho účtu. Celé by se to hodně zjednodušilo. Množství chlápků by si pak rozmyslelo, zda to budou zkoušet, protože by nevěděli, kdo sedí na druhé straně.

Děláme to ale hlavně proto, aby nastalo to, co se stalo nám. Že jsme byli absolutně šokovaní, s jakou mírou drzosti to ti chlapi na děti zkouší. Nevím, kdo se toho chytne. Zda kvůli tomu ministerstvo školství upraví osnovy, aby se děti místo informací o základní desce v počítači učily, jak se zodpovědně chovat ve virtuálním světě. Na to už nemám vliv. Já jsem dokumentarista, ne ministerstvo školství.

Vít Klusák s herečkami z filmu V síti. Foto: Hypermarket Film

Herečky už byly dospělé, je jim od 19 do 23 let. Jak to zvládaly? Potřebovaly to konzultovat s psychologem?

Nebylo to pro ně snadné. Hned na začátku jsme jim nabídli psychologickou pomoc a jedna ze tří ji nakonec využila. Dvě ze tří děvčat měly noční můry a dvě mluvily o tom, že první půlrok po natáčení měly problém s muži komunikovat koketním stylem. Když někdo ve společnosti použil dvojsmysl se sexuálním podtónem, udělalo se jim špatně. A to i v případě, kdy šlo o jejich blízké nebo kamarády. Jednoduše to vnímaly jako něco nepříjemného. Ve filmu nebudeme zakrývat ani to, že jim ty zážitky vlezly i do jejich osobních životů.

Zanechalo to stopu i v dalších členech štábu, kteří to sledovali?

Vzpomínám si, že když po dvou dnech osvětlovač pochopil, co se děje, řekl, že okamžitě běží domů, protože jeho dcera je velmi pravděpodobně u počítače a v životě jej nezajímalo, co na něm dělá. Ve štábu jsme měli 27 lidí a mnozí si prošli tímto wow efektem, že by asi měli zjistit, co se děje v dětském pokojíčku u nich doma. Ze začátku se mi o tom také zdálo a bylo mi z toho špatně. Uvažoval jsem, zda se do toho chci ponořit na dva roky, když budeme dělat na filmu.

Zapnul se mi ale také lovecký instinkt, který mi říkal, že to musím zvládnout. Ne ve smyslu, že je mi z toho špatně, ale nějak se pro dobro společnosti přemůžu. Ale ve smyslu, že jsem cítil radost, že se mi ten film rodí pod rukama. Nevěděli jsme, zda nás někdo neobviní z toho, že ten film je jen zlomyslná provokace. Nevěděli jsme, jak to veřejnost přijme, a teď se zdá, že to přijala kladně.

Agresivní online, krotcí v kavárně

S filmem chcete chodit i do škol a dělat osvětu. Co byste poradili rodiči dvanáctiletého dítěte, který chce snížit riziko jeho zneužití na internetu?

Hlavně by se měl o své dítě zajímat. Umíte si představit rodiče, který by pustil své dvanáctileté dítě večer na diskotéku? Asi spíš ne, že? A dokážete si představit, že vaše dítě bude pět hodin zavřené v pokoji civět do Facebooku? To se děje úplně běžně, a přitom je to to samé. Ve virtuálním světě se podle mě skrývá mnohem víc záludností oproti tomu, kdyby čtyři kamarádky šly společně na diskotéku a dávaly na sebe pozor. Je nutné si uvědomit, že když nechám dítě s Facebookem, ono jde vlastně ven do mnohem divočejšího Sherwoodu, než je osobní kontakt se společností.

Jedním z nejzajímavějších zjištění je, že ti nejagresivnější muži, kteří měli zájem o setkání s našimi dívkami i ve skutečnosti, v těch kavárnách pak nesmírně zkrotli tváří v tvář živým bytostem. Vzpomínám si, jak Tereza jednomu muži, který byl neuvěřitelně agresivní, řekla, že tomu nerozumí, vždyť teď jsi milý, a přitom si mi tam psal takové hnusné věci. A on jí řekl: Ale tak to byl internet. Má to množství odstínů a znamená to, že anonymita na internetu probouzí to nejhorší v nás.

Fotografie z filmu V síti. Foto: Hypermarket Film

V krátkém videu, které jste zveřejnili, ti muži přiznávají, že vědí, že mohou jít do vězení za posílání odhalených fotek mladým dívkám. Proč to i přesto dělají?

Slyšeli jsme například argument, že když na ni nesáhnou, nic špatného se přece nestalo. Asi mají malé právní povědomí o tom, že ve chvíli, kdy posílají fotografie svého penisu dívkám, porušují zákon.

Takže nevědí, že dělají něco špatného?

Například. Nebo si to dají na nějaké pomyslné váhy a říkají si, že vždyť o nic nejde, když budou společně masturbovat nebo budou někoho přemlouvat, aby to udělal. Vždyť to není to samé, jako kdyby někoho strkali do křoví. Jsem přitom přesvědčen, že na internetu je to ještě záludnější, protože pokud někdo osahává dívku v tramvaji, což je šíleně nechutné, nedochází tam k žádné citové vazbě. Na internetu se ti chlapi přitom snaží děti obalamutit tím, že se je snaží nejprve získat.

Říkají jim, že mají stejné záliby. Pokud mají na fotce labradora, řeknou jim, že také mají labradora, ale právě je u zvěrolékaře. Snaží se to dítě polapit do emocionální pasti. A pro dívky je pak hodně složité odolat, když je tento sympaťák začne prosit, aby mu poslaly nějaké nahé fotografie. Mají pocit, že takto to má ve vztazích být. Že když chtějí, aby si s nimi psali, musí se jim vyfotit v koupelně. A to pak ta děvčata formuje do budoucích vztahů. Myslí si, že sexualita je založená na nějakém výměnném obchodu a že se chlapům musí poddat, aby byli laskaví.

Líbil se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Rozhovory

V síti

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější