„Ta se proš*ká všude.“ Čemu české političky čelí ve veřejném prostoru a co s tím můžeme dělat
Případ Pirátky Zuzany Klusové, která si po umístění na stranické eurokandidátce vyslechla řadu sexistických urážek a vulgarismů, opět nasvítil, čemu musí české političky ve veřejném prostoru čelit. Nejen na sociálních sítích si přečtou předsudky a stereotypy, hrubé nadávky, útoky na svůj vzhled, či dokonce výhrůžky násilím. Podle části političek, se kterými Deník N hovořil, hrubých příspěvků i útoků přibývá. Bojovat s tím lze těžko, ale jde to. Například Olga Richterová či Markéta Pekarová Adamová hlásí nejhorší případy policii. „Očekávala bych i větší podporu od mužů – politiků a gentlemanů,“ říká zase ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Někdy vypadá den českých političek následovně: napíšou běžný příspěvek na sociální sítě, a když se za nějaký čas vrátí, čtou věty, proti kterým se snaží obrnit, přestože jsou zraňující:
„Ta se pro*uká všude.“
„Vy se toho pultíku musíte držet, protože jinak ta kila neunesete?“
„Ty si kr*va, tím, že nemáš děcka, tak chceš mít letadla.“
„Můžete se ráno na sebe podívat do zrcadla a nepozvracet se?“
„Jdi do ha*zlu a přestaň lhát ty pí*o tlustá!“
„Ty tlamo..vy*caná.“
„Já si myslím, že se pod váma otřásá ta náplavka.“
„…až sem přijedou ty utečenci, budeš mít tři klacky jeden v hubě, jeden v ka*áku a jeden ve vagíně.“
„Velrybo.“
„Fašistická Hitlerova matrace.“
Nejde o staré zprávy. Většina uvedených internetových komentářů je ani ne dva týdny stará a objevila se – až na jednu výjimku – na sociálních sítích českých poslankyň.
O tom, čemu ženy v politice musí čelit, se začalo znovu veřejně hovořit po vlně vulgarismů a urážek, která zasáhla trojku pirátské kandidátky do evropského parlamentu Zuzanu Klusovou z Karviné. Komunální politička byla do té doby známá především doma na severu Moravy, v jiných částech země už tolik ne. Nicméně především její atraktivní vzhled vedl k vlně nadávek typu, že si své místo na pirátské kandidátce do europarlamentu zřejmě nezasloužila svými kvalitami.
Klusová stála předminulý víkend v Impact Hubu na pražském Andělu a těšila se ze svého dosud největšího politického úspěchu. Její fotografie obletěly sociální sítě a pod snímky se rozjela diskuze, kde byly mimo jiné dotazy na to, „kdo ji ohnul přes stůl“, a kde lidé hodnotili její „ko*y“, psali o ní jako o matraci a že se na kandidátku „pro*ukala“.
„Když to klaplo, byla jsem šťastná. Pak ale vidíte, že část lidí devalvuje úspěch a udělá si tento závěr. Mrzelo mě to i ve vztahu k mému muži,“ říká Klusová.
„Stokrát jsem si říkala, že je někdy lepší to ani nečíst“
Není to pro ni nový zážitek. Setkala se s tím už před několika lety, tehdy si to ale s některými kritiky vyříkala a situace se zlepšila. Na malém městě to šlo, byť to trvalo dlouho. Ale s celou republikou si to podle svých slov vyříkat nezvládne, a pokud ve volbách uspěje, zřejmě ji čeká dalších několik let urážek.
„V době, kdy Olga Richterová čelila nejhorším hoaxům ohledně migrace, dostávala jsem maily a zprávy ‚feťácká ku*do‘, ‚vykojená pí*o‘, co si mám kam strčit. Opravdu nechutné reakce. V té době mě to hodně zarazilo,“ popsala Klusová Deníku N.
Veřejně ji podpořili blízcí, ale i tak zůstala na velkou část podobných zpráv sama. Pirátka o sobě říká, že není typ člověka, který by dokázal některé komentáře ignorovat, a tak se brání. „Stokrát jsem si říkala, že to nemá smysl a že je někdy lepší to ani nečíst. Ale vnímám jako důležité se proti tomu vymezit,“ říká Klusová k tomu, proč se se situací nechce smířit.
To, čím prochází, znají české i zahraniční političky dobře a dlouho. Setkávají se s tím i muži, ale v jejich případech nebývají urážky tak sexistické, lidé většinou nehodnotí velikost jejich pozadí nebo prsou a nevyhrožují jim znásilněním.
Žen je v české politice stále málo, což je jedna z mnoha příčin. Jejich podíl v Poslanecké sněmovně roste pomalu, v roce 1996 jich tam bylo patnáct procent, nyní je to čtvrtina.
„Určitá část společnosti – možná i jen podvědomě – si ještě nezvykla na to, že ženy
