Deník N

Notes: Někdo čul čertovinu mocichtivého pana Faltýnka, jinému vydělala zahrádka kouzelných bylinek

Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku na pultech trafik anebo ve svých schránkách. Foto: Deník N
Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku na pultech trafik anebo ve svých schránkách. Foto: Deník N

U Deníku N a rachotu jeho čtvrteční výrobní linky vás vítá Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

Rozděl a panuj je náramně užitečná zásada. Mocní tohoto světa na ni spoléhají už po staletí, a kdyby náhodou začala nudit, vždycky si ji můžete vyložit po svém – třeba tak, že si místo soků rovnou rozdělíte to panování.

Co udělal Jaroslav Faltýnek? Právem titulní téma našeho dnešního vydání. Spletitou síť vlivu a zisku, jíž Faltýnek a jeho blízcí opředli (nejen) ministerstvo dopravy, není snadné propátrat, ale drobnohledu Elišky Hradilkové Bártové se to podařilo. A je to hodně výmluvné čtení. Slovy nešetří ani exministr dopravy Antonín Prachař, který v separátním rozhovoru přiznává, že „čul čertovinu“ a o Faltýnkovi mluví jako o mocichtivém egoistovi bez skrupulí. Pečlivou analýzu dokreslují velké grafiky, kde si Faltýnkovy odhalené vazby a funkce můžete názorně propojit. Není jich věru málo.

Chcete každý všední den dostat do svého e-mailu shrnutí toho nejdůležitějšího plus spoustu informačních tipů navíc? Přihlaste se k odběru Notesu.

Kromě zákulisí moci pozorně sledujeme také téma blížících se voleb do Evropského parlamentu. Navíc už jsou opravdu za rohem, což člověku tvrdě a nekompromisně připomene i banální procházka ulicí. Volební kampani se tedy daří jako obvykle, ale najde si – na rozdíl od billboardů – své kupce? Nízká účast v eurovolbách je u nás už taková stálice, ale podle sociologů teď získává další, velmi zajímavý rozměr. Čím méně lidí k volbám přijde, tím hůř se povede vládnímu hnutí ANO a naopak rostou šance středopravých stran, tvrdí průzkum shrnutý Janem Tvrdoněm.

Foto: Median

Někdo vidí budoucnost v Evropě, jiný v Kouzelných bylinkách – a ne, není to narážka na Pýthii ani spiklenecké mrknutí nad jistou konkrétní zelenou bylinou. Řeč je o mediálním podnikateli Jaroslavu Berkovi, který na Kouzelné bylinky přesedlal z Malé farmy. Že vám to pořád není jasné?

To je tak: pan Berka pro Českou televizi vyrábí „divácky velmi oblíbený“ pořad, jímž zároveň umetá cestu svému byznysu. Dvě mouchy jednou ranou nejsou podle Berky ani ČT problém, údajně je vše včetně reklamy řádně ošetřeno. Jenže Rada ČT to možná vidí trochu jinak, upozorňuje pod výstižným titulkem Kouzelně lukrativní bylinky Jakub Zelenka.

„Patnáctinásobný čert“ Václav Postránecký svůj herecký talent poprvé rozezněl už jako malé dítě na sklonku 40. let a od té doby ho prokazoval zas a znovu. Těch důkazů přinesl nejméně 180; přesně tolik postav totiž ztvárnil před kamerou, a to nemluvíme o rolích divadelních. Památku oblíbeného herce, který prohrál boj s těžkou nemocí, budou už napořád připomínat, stojí v Postráneckého nekrologu od Václava Vašáka.

Když si Václav Havel prosadil, že bude na sklonku života režírovat filmovou verzi Odcházení, mnozí to brali jako výstřelek starého pána. Nová kniha Václav Havel a film je usvědčuje z omylu, píše Ivan Adamovič. Podrobný knižní portrét Havlovy náklonnosti ke stříbrnému plátnu popisuje nejen lásku samu, ale také okolnosti, ve kterých se zrodila, a politické hranice, na něž narážela. Dosud neznámé detaily z historie Havlovy rodiny odhaluje také druhá knižní novinka Václav M. Havel: Mé vzpomínky, která působivý intimně-dějinný obraz promítá v osobě Havlova otce i do první poloviny 20. století.

Václav Havel na zkoušce Vyrozumění v dokumentu Mlha. Foto: Knihovna V. Havla

Co bude se Slovenskem? V pestré historii rodiny Havlů se zrcadlí tvář československého 20. století. A přitom to mohlo být celé jinak a samotné Československo mohlo být po konci druhé světové války historií. Bez Slovenska by totiž neexistovalo a Slovensko si vůbec nebylo jisté, jestli se mu chce zpátky do ČSR: mluvilo se o samostatnosti, o středoevropské konfederaci, dokonce o vstupu do SSSR… Jenže to by chtělo úplně jinak rozdané mocenské karty. A taky jiné hráče u stolu.

Ministr kultury Antonín Staněk ustál jednání se špičkami ČSSD. Svým kolegům musel vysvětlovat okolnosti odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Stranické grémium dalo Staňkovi čas do konce května, aby situaci v kultuře uklidnil. Podle prvního místopředsedy Romana Onderky ovšem Staněk pochybnosti nerozptýlil, reportují naše politické redaktorky Barbora Janáková a Hana Mazancová.

A o rodinné děloze už jste slyšeli? „Češi jsou na tom tak dobře jako nikdy ve své historii, má to ale i svou odvrácenou stranu mince. Začali jsme sice nenápadně, ale jistě vymírat. Ještě dvě až tři generace a Češi se stanou ve své zemi menšinou,“ míní v komentáři pro Deník N psychiatr Radkin Honzák. Rodina jako bezpečné hnízdo pro dítě je podle něj „v čudu“.

„V čudu“ naopak není teď už okřídlené video s „prezidentem Zemanem“ a „nebohou čínskou stařenkou“. Na YouTube žije už deset dní po premiéře, kterou si minulé úterý odbylo ve velkém stylu prostřednictvím Seznam Zpráv. Autor stále neznámý. Velkou neznámou pro nás bylo také vysvětlení ze strany Seznamu – až dodneška, kdy nám ústy své mluvčí konečně odpověděl. Poněkud tajuplně, nutno podotknout. Posuďte sami: „Z důvodu, že je stále k dispozici na našem webu a nedošlo k jeho stažení, je možné se domnívat, že se nejednalo o chybu.“ Více v článku Lukáše Prchala.

Zítra v tištěném Deníku N

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější