Stanové tábory a několik přeplněných hotelů: New York se potýká s novou vlnou přistěhovalců. Reportáž z USA
Sám starosta města Eric Adams varoval, že New Yorku hrozí „zničení“: ubytování přibývajících přistěhovalců stojí město čtyři miliardy ročně.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Náměstí Times Square plné turistů je odsud vzdálené jen blok. Na vedlejší ulici se na pondělní večer chystá koncert pod názvem Broadway za Bidena za účasti amerického prezidenta. Tomu má akce pomoct získat peníze na jeho předvolební kampaň.
A hned naproti přes ulici je obchod, kde si můžete koupit marihuanu, s výstižným názvem Shaky Eyes (Roztřesené oči). Rekreační užívání marihuany je ve státě New York legální od roku 2021 a ve městě to je vidět i cítit.
Přímo zde v centru Manhattanu se nachází hotel s názvem Row NYC. Tato sedmadvacetipatrová budova, v níž se nachází přes tisíc pokojů, je v současnosti jedním z míst, kde jsou ubytovány tisíce migrantů, kteří v posledních měsících dorazili do New Yorku.
Město se o ně musí postarat a tento problém je tak závažný, že starosta Eric Adams prohlásil, že by to mohlo „New York zničit“.
Džibril ze Senegalu
V pondělí se před hotelem několik lidí, rodin s malými dětmi i jednotlivců, řadí na oběd. Ochranka dbá na to, aby se dovnitř nedostali cizí lidé, zejména ne novináři.
Lidé, kteří jsou tady ubytováni, většinou nemluví anglicky. Výjimkou je Džibril, který právě vychází z budovy.
Pochází ze Senegalu a do New Yorku přijel před šesti měsíci. Od příjezdu žije v tomto hotelu v jednom pokoji s manželkou a dvěma malými dětmi. Mladšímu synovi jsou teprve tři roky.
Přestože jasná většina migrantů přicházejících do New Yorku pochází z Latinské Ameriky, značný počet jich je ze západní Afriky. Může to znít překvapivě, ale cesta do USA pro ně může být snazší než cesta do Evropy.
Džibril říká, že v Senegalu neměl práci, život tam byl těžký a země má podle něj mnoho problémů. Proto s rodinou nejprve odletěl do Mexika. Odtamtud se dostal do USA podobně jako lidé z Latinské Ameriky. „Přeplavili jsme se přes řeku,“ říká.
Převaděčům prý nic neplatil a do USA se dostal s rodinou sám, ale je otázkou, nakolik se tomu dá věřit.
„Bylo to dost nebezpečné, voda byla místy hluboká. Kromě mé rodiny bylo na lodi dalších šest nebo sedm lidí. Na druhé straně hranice nás krátce poté zadržela pohraniční stráž,“ říká.
Džibril a jeho rodina byli nejprve posláni do Kalifornie. Tam se dlouho nezdrželi a úřady je autobusem převezly přes celý kontinent do New Yorku.
Není jasné, proč byli převezeni sem. Od loňského roku posílají guvernéři některých jižních států, například republikán Greg Abbott z Texasu, migranty, které zadrží na hranicích, autobusy do převážně demokratických států na severu. Chtějí tak upozornit na špatnou situaci na hranici s Mexikem a přimět demokratické politiky k tvrdšímu postupu vůči migrantům.
Džibril říká, že se snažil najít práci v New Yorku, ale neúspěšně, protože nemá oficiální pracovní povolení a může hledat pouze práci načerno. „Dělal bych cokoli,“ říká 41letý muž.
Problém s imigranty v New Yorku
New York je a vždy byl městem přistěhovalců. Čtyřicet procent současných obyvatel New Yorku se narodilo v zahraničí. Nejvíce jich pochází z Dominikánské republiky, Číny, Jamajky a Mexika, žijí tu samozřejmě i Češi (počet Čechů v celém státě New York je odhadován na 45 000).
O rozmanitosti města svědčí i to, že zde lidé hovoří téměř dvěma stovkami různých jazyků.
Proč je tedy najednou problém s nově příchozími přistěhovalci?
V posledních měsících přijelo do New Yorku více než 110 000 přistěhovalců (polovina z nich jsou žadatelé o azyl). Na osmimilionové město to možná není tolik, ale problém je v tom, že
