Poslední zvonění králů, sportovců, huličů, šprtů a trosek. Sexuální výchova po čtyři roky provázela diváky chaosem dospívání
Konsent, sexuální obtěžování, otázka identity či přínos chráněného pohlavního styku. Málokteré produkci se podařilo tak poučeně a přitom atraktivně pokrýt nejen teenagerská témata, jak se to podařilo Sexuální výchově. 21. září spouští Netflix její poslední čtvrtou řadu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Příběh studentů britské Moordalské střední se po čtyřech letech chýlí ke konci. Protagonisté seriálu se v poslední čtvrté sérii budou muset popasovat se zklamáním a nenaplněnými nadějemi.
Za dobu své existence se Sexuální výchova zařadila mezi nejreprezentativnější a komerčně nejúspěšnější audiovizuální produkce, které tematizují pubertální sexualitu.
Dílo britské scenáristky a výkonné producentky Laurie Nunn získalo spoustu nominací a ocenění na prestižních cenách BAFTA, Emmy či ReFrame a americký časopis The Atlantic seriál po uvedení první série označil za „barvitou pubertální dramedii, která se liší od všech ostatních“.
Sexuální škola od začátku do konce
Na první dojem může příběh dvojice outsiderů, kteří postupují výše v přísné školní hierarchii, znít jako odvar amerických náctiletých komedií po vzoru Superbad (2007).
Pubertální komedie Grega Mottoly a zejména producenta Juda Apatowa nešetřila oplzlými narážkami na sex a neomaleným honem mladých paniců za „pěknými holkami“. Co tedy činí právě Sexuální výchovu tak výjimečnou?
Sexuální výchova je doslova vším, jenom ne
