Deník N

Václav Havel jako filmař. Dvě nové knihy odhalují i neznámé příběhy ze života bývalého prezidenta a jeho rodiny

Pavel Landovský a Václav Havel pokukující po lékařce ve filmu Každý mladý muž. Foto: NFA
Pavel Landovský a Václav Havel pokukující po lékařce ve filmu Každý mladý muž. Foto: NFA
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Osobnost i rodina Václava Havla psaly jeden z ústředních příběhů československých dějin. Je dobře, že díky Knihovně Václava Havla mohou vycházet knihy, které tento příběh připomínají a odhalují dosud neznámé detaily.

Vlastní životopis Václavova otce, stavitele Václava M. Havla (1897–1979), vyšel již v roce 1993, avšak teprve nové vydání přináší kompletní text včetně mnoha dříve nevydaných fotografií a také vložených dokumentů. Vznikl tak téměř tisícistránkový fascikl Václav M. Havel: Mé vzpomínky. Stavitel Havel nebyl žádným velkým spisovatelem a životopis se asi nedá označit za strhující četbu, nicméně pozoruhodným dokumentem doby jistě je.

Dílo vzniklo vlastně jako psychický záchranný kruh. Když v roce 1971 zemřela matka Václava Havla, přemýšleli oba bratři, jak zlomeného otce povzbudit. Nápad na sepsání vzpomínek byl docela dobrým řešením. Václav Maria Havel pak psal s přestávkami až do konce svých dnů. Jeho vyprávění se odvíjí rozvážným tempem bez jakékoliv snahy o senzačnost nebo o nahlížení do soukromí slavných, kterých poznal za svého života mnoho. Jedním z hlavních důvodů bylo archivovat pro budoucnost některé poznatky a informace, například o výstavbě zahradní čtvrti Barrandov, která byla velkým Havlovým projektem.

Název Barrandov vymyslel Havel

Historiky architektury jistě zaujalo například líčení toho, jak se stavitel rozhodoval, z čeho budou domky v zamýšlené čtvrti vystavěny. Cihly zpočátku odmítal, protože nutnost nechat je nejprve vymrznout zpomalovala tempo prací. Od švédského konzula v Praze se dozvěděl o novém stavebním materiálu: pěnovém betonu. Spojil se se švédským vynálezcem Lindmannem, který se pokoušel pěnový beton zdokonalit použitím stavební hlíny. Havel sehnal pozemek s vhodnou hlínou a nechal vybudovat asi první továrnu na tvárnice z „lindbetonu“ na světě. Malá kapacita továrny a pozdější hospodářský vývoj ale tento průkopnický plán nakonec neumožnily.

Havel snil o tomto místě jednak kvůli nádherným

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura

V tomto okamžiku nejčtenější