Auta zde ustoupila lidem a s byty se nedá spekulovat. Architektka popisuje, jak se žije ve vídeňské čtvrti Seestadt
Komentář architektky Andrey Boroš Leitmann: ta popisuje zkušenosti ze sociálního bydlení ve Vídni. Její komunita čítající 62 členů a 17 dětí má strukturu s představenstvem, pracovními skupinami a stanovami. Takové čtvrti slouží jako laboratoř současného developmentu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Když naší dceři byly dva roky, rozhodli jsme se přestěhovat z Prahy do Vídně, abychom byli blíže rodině na Slovensku. Chtěli jsme si ale zkusit i jiný způsob bydlení, než na jaký jsme byli zvyklí a uměli v něm bezpečně chodit.
Díky své práci architektky jsem znala koncept komunitního bydlení, označovaný pojmem baugruppe, který funguje i v Rakousku a nabízel se jako odpověď na naše potřeby.
Ve Vídni jsme téměř nikoho neznali, neměli jsme tam žádné zázemí ani přátele. Manžel si tam našel práci a já jsem byla na rodičovské dovolené.
Jak dcera rostla, začali jsme si uvědomovat intenzivnější potřebu kontaktu s jinými lidmi. Ať už kvůli naplňování vlastních socializačních potřeb, nebo proto, aby se naše děti naučily vytvářet vztahy s vrstevníky na hřišti i s dalšími lidmi různého věku, původu a víry a zároveň vyrůstaly v bezpečném vztahovém prostředí i mimo naši nukleární rodinu.
Baugruppe většinou představuje dlouhodobý, několikaletý proces. Ten kromě společného navrhování budoucího bydlení od samého začátku až po jeho realizaci zahrnuje i tvorbu vztahů v komunitě, která se v tomto společném bydlení dlouhodobě buduje. Bydlení ve Vídni jsme však potřebovali do šesti měsíců a šance, že bychom se mohli stát součástí projektu baugruppe, byla minimální.
Přesto se nám přes portál Initiative Gemeinsam Bauen & Wohnen podařilo najít rozjetý projekt ve vídeňské čtvrti Seestadt Aspern, který měl být dokončen za půl roku a ještě hledal nové členy. Prošli jsme jakýmsi výběrovým procesem, jehož cílem bylo zjistit, zda hodnotově a komunikačně zapadneme do komunity. A zároveň to, jak bychom byli schopni přispět k jejímu chodu a rozvoji vztahů v ní.
Organizačně je naše komunita spolkem s vlastními stanovami a představenstvem, která se řídí principy sociokracie. Majetkověprávně jsou všechny byty součástí schématu městem podporovaného nájemního bydlení, které má od roku 2019 své ukotvení i v územním plánu Vídně.
Středa 8.15: Vyrážíme z domu do školky. Ve výtahu se svezeme se Stefanie, která jde odnést prádlo do společné prádelny. Z místnosti na kola vezmeme koloběžku a kočárek. Pozdravíme sousedku Daniele, která se vrací z ranní procházky se psem kolem jezera. Ptá se, jaký jsme měli víkend. Ve vedlejším domě se zastavíme v městské knihovně, abychom vrátili pár knih. U dopravního hřiště pod metrem potkáváme souseda Floriana, který doprovodil děti do školky. Moje čtyřletá dcera mu ukazuje novou tetovačku, říká, že její sestře vyrostl další zub, a rozjede se na koloběžce.
Sociální bydlení pro střední třídu, neziskový developer a jiné oxymórony
Vídeň má největší podíl nájemního bydlení v Evropě, to představuje až 60 procent všech bytů. Čtvrtina bytů (tedy přibližně 220 tisíc) je
