Filmy jsem měl zakázané, sledoval jsem je tajně. Proto je teď točím, říká režisér Bodu obnovy
Ambiciózní česká sci-fi Bod obnovy míří do kin. „Přijde mi hrozně sexy ukázat, kam budoucnost povede: může být úžasná, ale opravdu ji chceme úžasnou až takto?“ ptá se její režisér Robert Hloz.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V Praze roku 2041 nemusíte mít strach z nečekané smrti: stačí zálohovat své vzpomínky. Ale technologii lze snadno zmanipulovat. Režisér nového sci-fi snímku Robert Hloz je však ohledně budoucnosti světa optimistický.
„Jsem z generace, která byla okradena o veškeré soukromí, protože jsme svůj život a spoustu rozhodnutí napsali na Facebook. A ta data už nepatří nám, ale nějaké firmě. Po nás ale přijde vlna, která to tak mít nebude. Bude víc chráněná, více anonymní, protože technologie ochrany soukromí postoupila někam dál,“ říká tvůrce Bodu obnovy v rozhovoru s Deníkem N.
V rozhovoru se dočtete:
- Proč se rozhodl točit filmy, i když sám se na ně koukat nesměl.
- Proč by nebyl problém vytvořit kouzelné noviny jako z Harryho Pottera.
- Co stojí za novým boomem žánru sci-fi v českých filmech.
- Jak ve filmu uchovávají Prahu pro budoucí generace.
- A co by chtěl natočit v roce 2041, kdy se Bod obnovy odehrává.
Před několika dny jsem si zálohoval fotografie z mobilního telefonu na iCloud, i tyto „jednoduché“ digitální transakce trvaly několik minut. V Bodu obnovy jste celý lidský život dokázal „zrestaurovat“ během pár hodin, bylo to opravdu rychlé…
Je důležité oprostit se od toho, jak dlouho nám trvá zálohování fotek. Objem dat, který je potřeba k zálohování lidského vědomí, je ohromný. Technologie datového přenosu musí být výrazně jiná.
Asi nejprve dojde k razantnímu technologickému vývoji, na druhou stranu si ale porovnejme rychlost internetu dnes a před 20 lety. Ten vývoj bude neuvěřitelně rychlý. Tu rychlost si jako obyčejní lidé ani nedokážeme představit.
Jak jste přišel na myšlenku, že se z těch dat dokáže „opravit“ i fyzická stránka lidského těla?
V Bodu obnovy tak daleko nezacházíme. Nevytváříme novou kopii lidského těla, pak by to byl film o klonování a upřímně – tak daleko za 20 let rozhodně nebudeme. A hlavně by to byl úplně jiný příběh.
Technologie ve filmu má
