Pointa N: Kolik těch „dezolátů“ vlastně je?
Po sobotní protivládní demonstraci v Praze se Ondřej Štindl zamýšlí nad úlohou tzv. dezolátů v tuzemském diskurzu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dnešní dění vybral a okomentoval Ondřej Štindl
Úloha „dezoláta“ v našem diskurzu
V sobotu se v Praze na Václavském náměstí konala protivládní demonstrace. Pořádal ji známý aktivista a aspirující politik Jindřich Rajchl, protestovalo se proti drahotě, diktátu z Kyjeva, Bruselu a Washingtonu a podobně. Jistý, řekněme, proruský šmrnc celé akce mohl zaznamenat i pozorovatel, který si doma zapomněl své silné dioptrické brýle.
Svolavatel protestu z pódia nadšeně oznamoval, že se na náměstí sešlo přes sto tisící lidí. Absurdně přestřelené číslo. Policie účast na demonstraci odhadla na jednotky tisíc, serveru iDnes a dalším vyšlo patnáct tisíc. Rozhodně to nevypadá, že by hvězda páně Rajchla dále stoupala, spíš se zdá, že její trajektorie bude opisovat křivku pro dané milieu (a nejen pro ně) typickou. Po počátečním prudkém vzestupu následuje rychlý pokles a posléze velice svižné vytracení se. Poločas rozpadu protestních hnutí tohoto typu je velice krátký, jejich vůdci se velice rychle okoukají a jednotně působící šiky se rozpadnou – také díky „narcismu malých rozdílů“ a neukočírovatelným ambicím těch, kdo by se rádi viděli v čele revoltujících zástupů. Nic nového.
Jistým způsobem pozoruhodná ale byla debata, která
