Bezpečnostní úřad na Hradě opět kontroloval tajné dokumenty. Řeší také Zemanovy žádosti o spolupodpis abolice

Prezidentská kancelář už v uplynulých letech čelila kvůli nakládání s utajovanými skutečnostmi několika správním řízením ze strany Národního bezpečnostního úřadu. Nyní začalo nové, a to kvůli tomu, že exprezident Miloš Zeman převedl dvě žádosti o abolici na stupeň Tajné.

Stalo se tak na základě podnětu místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové, která se na úřad obrátila začátkem letošního roku poté, co Zemanovy snahy o abolici popsal Deník N. Kromě toho, že úřad Richterové potvrdil zahájení správního řízení, jí také sdělil, že letos v létě provedl na Hradě další mimořádnou kontrolu kvůli utajovaným informacím.

„Ve dnech 20. až 23. 6. 2023 a 11. až 14. 7. 2023 vykonal NBÚ v KPR mimořádnou kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informací,“ píše úřad, který následně dodává, že v rámci kontroly „nebyly shledány jiné nedostatky, které by vedly k zahájení správního řízení“.

Hrad Deníku N napsal, že si kontrolu sám vyžádal. „Na základě žádosti Kanceláře prezidenta republiky (KPR) proběhla v souvislosti s přebíráním agendy a nastavováním postupů kontrola a vyžádaná metodická podpora Národního bezpečnostního úřadu,“ napsal Deníku N tiskový odbor hlavy státu. „KPR podle potřeby i nadále své postupy konzultuje s Národním bezpečnostním úřadem v rámci metodické podpory, kterou může dle zákona poskytovat,“ dodal Hrad.

Přečtěte si také

Zeman chtěl zastavit vyšetřování hradních kauz. Fiala abolici odmítl podepsat

Mluvčí NBÚ kontrolu nekomentoval. Není proto zřejmé, zda přímo souvisela se Zemanovými žádostmi o spolupodpis abolice, které ležely na Hradě v tajné spisovně. V jejich případě zahájil úřad správní řízení, v němž zkoumá, jestli Hrad mohl tyto spisy klasifikovat jako Tajné.

Stupně utajení různých typů informací totiž určuje nařízení vlády. Nezmiňuje sice konkrétně abolice, nicméně například informace o přípravě amnestie lze klasifikovat od nejnižšího vyhrazeného režimu po přísnější důvěrný režim, ne však na stupeň Tajné.

„Na základě dosud zjištěných skutečností dospěl NBÚ k závěru, že ze strany Kanceláře prezidenta republiky mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku,“ napsal úřad Richterové.

„Z tohoto důvodu NBÚ v dané věci (…) zahájil řízení o uvedeném přestupku,“ doplnil úřad. Úřad podle České televize může kanceláři udělit pokutu až ve výši 300 tisíc korun.

Zeman se začátkem léta 2022 obrátil na ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), kterého seznámil s návrhy dvou abolic. Ty měly zabránit případnému trestnímu stíhání jeho blízkého okolí. První abolice se týkala prověřování skartace vrbětické zprávy, druhá úniku tajných informací z BIS.

Přečtěte si také

Zemanův poslední tah: Na večeři v Lánech chtěl po Fialovi abolici pro Mynáře

„Chtěl po mně, abych to projednal s premiérem. Na to jsem řekl, že to s premiérem projednávat nemohu, neboť to už je opravdu věc na úrovni premiér–⁠prezident,“ popsal Blažek.

Hrad proto poslal žádosti o spolupodpis abolic tajnou poštou do Strakovy akademie. Premiér Petr Fiala s nimi na podzim 2022 seznámil vládu, která je jednoznačně odmítla. Zeman to později zkusil ještě jednou. Pár dní před odchodem z úřadu požádal o spolupodpis abolice týkající se dotační kauzy kancléře Mynáře.

Někdejší kancléř Vratislav Mynář je od jara 2021 trestně stíhaný za údajné poškozování finančních zájmů Evropské unie. V případu jde o šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou od Úřadu Regionální rady soudržnosti Střední Morava (ROP) získala Mynářova společnost Clever Management. Podle policie ale kancléřova firma neuvedla v žádosti všechny údaje, a peníze proto získala neoprávněně.