Proč s růstem bohatství a poklesem chudoby nepřišel celosvětový rozkvět liberální demokracie
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Komentář Ivana Mikloše: Vztah mezi hospodářským růstem a ekonomickým rozvojem na jedné straně a měnícími se hodnotami a politickými postoji na straně druhé sociální vědce vždy fascinoval. S nástupem globalizace a rychlého globálního ekonomického růstu, rostoucí propojeností a otevřeností světa (zejména v souvislosti s pádem komunismu, protržními reformami v Číně otevírající se světu a nástupem internetu) došlo v posledních čtyřiceti letech k nebývalému růstu ekonomické a životní úrovně po celém světě. Zatímco v roce 1981 žilo v extrémní chudobě 41 % světové populace, dnes je to přibližně osm procent. Téměř polovinu lidí na světě lze považovat v širším slova smyslu za střední třídu.
Předpoklad, že tak rychlý hospodářský růst povede k takové změně hodnot a politických preferencí, která posílí a rozšíří liberální demokracii ve světě, se však nenaplnil; v posledních letech je tomu spíše naopak (viz zde a zde).
Zajímavější je však
