Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pointa N: Když potrefená husa Putin mluví o kolonialismu

Vladimir Putin na Východním ekonomickém fóru. Foto: Vjačeslav Viktorov, Fond Rosskongres, Kreml, kremlin.ru
Vladimir Putin na Východním ekonomickém fóru. Foto: Vjačeslav Viktorov, Fond Rosskongres, Kreml, kremlin.ru

Ruský kolonizátor Vladimir Putin se pustil do kritiky dávno mrtvého západního kolonialismu. Brusel zase vyrazil proti Číně kvůli dovozu jejích dotovaných elektromobilů a odpověď Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat. Dnešní Pointa N je ve znamení ideových a obchodních sporů, které poukazují na pokračující rozdělování světa do různých mocenských bloků.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Dnešní dění vybral a okomentoval Jan Úšela; spor EU a Číny ohledně dovozu čínských elektromobilů rozebral Michal Tomeš.

Putin cílí na užitečné idioty v cizině

„V zahraniční politice nelze dělat nic, co by bylo v jasném rozporu se zájmy jiných národů.“ Zdá se to k nevíře, ale tato slova pronesl Vladimir Putin. Ten se v úterý na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku rozpovídal o kritice kolonialismu, jehož se podle něj dopouštěl a dopouští výhradně Západ.

Když moderátor fóra Putinovi připomněl, že Maďaři nebo Češi se Slováky považují někdejší Sovětský svaz za kolonizátora, protože do jejich zemí v letech 1956 a 1968 vyslal tanky, přidal ruský autoritář dokonce omluvu. „Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla k napjatým vztahům,“ uznal Putin a přidal tvrzení, že „Západ dělá tutéž chybu“.

Jak rozumět překvapivým slovům diktátora, jehož invazi na Ukrajinu si Západ vykládá právě jako poslední záchvěv kolonialismu? Kolega Mirek Tóda ze slovenského Denníku N Putinova slova analyzuje za pomoci expertů v článku, který je teď k přečtení i v českém Enku.

Podle ruského historika Sergeje Lukaševského mají diktátorova slova nejspíš působit jako „signál globálnímu Jihu“. Tedy zemím třetího světa, které ve vztahu k válce na Ukrajině mnohdy dávají přednost Moskvě před Kyjevem. Často jde o postkoloniální africké státy, jejichž představitelům pozvaným do Vladivostoku se teď vládce Kremlu snažil nakukat, že Rusové „nikdy a nikde nebyli kolonizátory“. Právě africkým uším byla třeba určena Putinova slova o tom, jak měli Evropané na svůj kontinent ještě v roce 1957 vozit „z afrických zemí lidi v klecích“.

Zjevně zinscenovanou zmínku o Maďarsku a Československu potom ruský diktátor podle všeho adresoval svým středoevropským posluchačům. Češi, Slováci a Maďaři by se ale neměli nechat mýlit, že se Rusko najednou slovy svého vůdce pouští do pokání za historické křivdy spáchané Sovětským svazem. Putin sice obě invaze označil za chybu, v nové ruské učebnici dějepisu, na níž se podílel jeden z jeho poradců, se ale tyto operace velebí.

Jeho slova tak působí jako vábnička na pověstné „užitečné idioty“ v zahraničí, kteří mu sednou na lep. Ze všeho nejvíc ale Putinova kritika kolonialismu připomíná potrefenou husu. Proč má zrovna teď vládce Ruska potřebu otevírat fenomén, který je dnes ve většině světa passé? Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“


Když se Evropa pere s Čínou, Tesla se směje

Ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Brusel posoudí možné zavedení přísnějších cel na čínské elektromobily, jejichž výrobci požívají státní podporu, čímž narušují trh s elektrickými auty.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Už ve čtvrtek ráno Peking varoval, že vysílání takových signálů může významně poškodit vzájemné obchodní vztahy. Ty jsou v posledních měsících stále napjatější a export čínských elektromobilů je pouze jedním z důvodů. „Jde o otevřený protekcionistický krok, který vážně poškodí a naruší globální dodavatelský řetězec automobilového průmyslu,“ uvedlo v prohlášení čínské ministerstvo obchodu.

V současnosti elektromobily vyrobené v Číně tvoří asi osm procent evropského trhu, analýzy ale předvídají, že jejich podíl bude dál růst, čemuž má pomoci především agresivnější cenová strategie i stále pokročilejší technologie. Ty čínské firmy ukázaly i na nedávném autosalonu v Mnichově. Například společnost CATL představila novou baterii, která je schopná dobití z 20 na 80 procent za méně než deset minut.

Ani velká zásoba pokročilých technologií však neznamená, že v Číně panuje bezbřehý optimismus. Peking se potýká se zabržděnou ekonomikou, které by sice rozvíjející se automobilový průmysl mohl významně pomoci, ale zatím se tak neděje. Prodeje elektrických aut se totiž snížily, tamní trh navíc trápí i další problémy.

V Česku jsou zatím prodeje čínských elektromobilů zanedbatelné, například MG (původně britská značka nyní vlastněná čínským koncernem SAIC) za letošní rok zatím prodalo devět aut. S elektromobily je na tuzemském trhu nejúspěšnější Tesla, její prodeje již překonaly tisíc kusů, za sebou nechala i Škodu a její Enyaq.

Tesla v posledních měsících zvolila agresivní cenotvorbu a prudce snižovala ceny napříč svou modelovou řadou. Paradoxně tak pro Evropu může být mnohem větším konkurentem než čínští výrobci. Navíc s ohledem na výrobní kapacity, které si Tesla v Evropě zajistila výstavbou továrny u Berlína.


Jednou větou


Naše témata

„Nevím úplně proč, ale ve Sněmovně mě chtějí obžalovat už dlouho. A teď, pokud dobře vím, je to proto, že chtějí vyvolat uzavření vládních institucí,“ reagoval Biden. Už i Bidenovi hrozí impeachment. Republikáni zahájili vyšetřování, nemají ale dost hlasů ani mezi sebou (Jana Ciglerová)

K jedné z těchto osob byla Iris blíž, než by měla: od dětství byla obětí sexuálního zneužívání. A co je na tom ještě více šokující – za vědomí její vlastní matky. V inscenaci o tom mluví zcela otevřeně, včetně konkrétních detailů. „Nevybalí“ to ale na diváka hned. Brodit se žumpou svého života. Herečka Iris Kristeková otevírá svou třináctou komnatu (Klára Čikarová)

„Mluvit umí každý, řeklo by se. Já také, ale stojí mě to obrovské úsilí. Vlastně dvojí: jedním je vůbec mluvit, druhým je vadu řeči maskovat. Když je vám deset, nechcete, aby někdo věděl, co je vaší největší zranitelností, nadto když vás tolik odlišuje od ostatních. A vlastně i když je vám dvacet pět.“ Vada mého života: Jak se smířit se zadrháváním, byť ze sebe občas nevydáte ani hlásku (Matěj Škop)


Zaujalo nás jinde

„Po měsících příprav nečekaně skončil vývoj nové platformy pro online nakupování, kterou chtěl Seznam výrazně promluvit do tuzemské e-commerce.“
Ekonomický redaktor Hospodářských novin Michael Mareš píše o nečekaném konci aspirací firmy Seznam na vstup do byznysu s nakupováním po internetu.

„Nic si nenamlouvejme, energetická krize zdaleka není vyřešena. Mohou přijít nové otřesy a my na to chceme být co nejlépe připraveni,“ nastínil Síkela.
Hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová píše o snaze českého státu získat podíl v ropné rafinerii v německém Karlsruhe. Cílem Fialovy vlády je snížit závislost na ruské ropě.

„Pokud se lidé naučí na souhrny spoléhat, dostaví se jiný problém: návštěvníci nebudou klikat na webové stránky. Pro řadu webů vyhledávače tvoří významnou část jejich návštěvnosti. Pokud ale robot vyhmátne z webových stránek přesně to, co jste hledali, proč byste klikali na cizí weby a zdržovali se listováním v nich?“
Vědecký redaktor Seznam Zpráv Pavel Kasík otestoval novou funkci vyhledávače Googlu, kdy robot generuje odpovědi na otázky přímo na míru. V článku popisuje, jaké plusy a minusy to může přinést.


Výrok dne

„Dokázal by Musk, který sám sebe omezuje, totéž, co Musk nespoutaný?““

Novinář Walter Isaacson si ve své biografii technologického vizionáře Elona Muska pokládá provokativní řečnickou otázkou, odpověď na niž visí ve vzduchu: pokrok táhnou lidé, kteří se vymykají normálu – ať se nám jejich chování líbí, nebo ne.


Páteční tištěný Deník N

Zveme vás na křest novinky v naší Edici N, knihy Orgány nepatří do nebe. Ten se koná v úterý 3. října od 19 hodin se v Knihovně Václava Havla, kde při té příležitosti proběhne i debata, jejímiž hosty budou transplantační chirurg Jiří Froněk, transplantovaný trenér české reprezentace v thajském boxu Jiří Mejstřík a autorka knihy Renata Kalenská. Večerem bude provázet Petra Procházková.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Automobily

Čína

Pointa N

Vladimir Putin

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější