Jaký smysl má zachraňovat kulturní dědictví, když při tom ničíme planetu? Umění usiluje o větší udržitelnost
Jedna výstava výtvarného umění vyprodukuje tolik uhlíku jako několik cest autem. Třeba i proto se tento týden v Praze sešli na mezinárodní konferenci Střed zájmu odborníci z oblasti umění, aby tu diskutovali o udržitelné kulturní praxi.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Konference Střed zájmu na téma udržitelnosti v kultuře především upozornila na téma, které se může jevit jako přehlížené. Podle vedoucí kanceláře Kreativní Evropy Magdaleny Müllerové je udržitelnost v umění klíčová: když se na ni budeme soustředit, můžeme vzkvétat i ekonomicky. Konferenci krom Kreativní Evropy spolupořádal také Institut umění a Studio Alta.
„Téma udržitelnosti není v Česku provázané tak, aby se v tom organizace orientovaly. Ale je to téma komplexní,“ řekla k tématu Pavla Petrová z Institutu umění. Jako příklad uvedla Pražské Quadriennale, které se snažili pořádat udržitelně, ale nebylo to jednoduché. Podle Petrové by v oblasti kultury z hlediska udržitelnosti lépe fungovala motivace než neustálé restrikce.
Co pro nás vůbec znamená udržitelnost?
První přednášku na konferenci vedla Caitlin Southwick, zakladatelka a výkonná ředitelka společnosti Ki Culture, která sídlí v Nizozemsku.
K založení organizace ji inspirovala práce restaurátorky umění. „Během své práce jsem si uvědomovala dopad chemikálií používaných při restaurování umění. Došlo mi, že
