Průvodce pro ty, které zmátla Putinova slova. Skutečně je mu líto invaze z roku 1968? A stal se z něj antisemita?
V poslední době se nestává často, že ruský prezident Vladimir Putin na svých veřejných vystoupeních zaujme něčím překvapivým. Na ruském Dálném východě ve Vladivostoku, kde v úterý řečnil na Východním ekonomickém fóru, se mu to ale podařilo hned několika výroky. V jednom označil sovětské invaze do Československa a Maďarska za chybu; dalším znovu vyvolal spekulace, zda se z něj nestal antisemita, a ve třetím dal najevo, co si myslí o trestním stíhání amerického exprezidenta Donalda Trumpa.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
S ruským politologem Andrejem Kolesnikovem a historikem Sergejem Lukaševským rozebíráme, co Putin každým z kontroverzních výroků sledoval.
Na konferenci, která je jakousi ruskou verzí Světového ekonomického fóra, Putin překvapil, když sovětskou okupaci Československa v roce 1968 i předchozí intervenci v Maďarsku v roce 1956 označil za chyby sovětské politiky.
Že by šel proti oficiální propagandě, kterou se nově učí i ruští žáci na školách?
„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla k napjatým vztahům,“ řekl a přidal tvrzení, že „Západ dělá tutéž chybu“.
To, že Rusko vede nevyprovokovanou válku proti Ukrajině, ale už nezmínil.
Ruská oficiální propaganda přitom dlouhodobě vyvolává dojem, že intervenci Moskvy (v rámci vojsk Varšavské smlouvy) v ČSSR vyprovokovalo NATO, respektive Západ. Proč tedy jde Putin proti učebnicovému příkladu ruského zkreslování historie?
„Pro Putina je důležité ukázat, že
