Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nejvyšší soud se postavil za majitele obchodu, který chce odškodnění za lockdown. Vnitro se dalších žalob neobává

Restaurace uzavřená kvůli vládnímu nařízení během pandemie. Ilustrační foto: ČTK
Restaurace uzavřená kvůli vládnímu nařízení během pandemie. Ilustrační foto: ČTK

Nejvyšší soud vyhověl firmě, která žalovala stát o náhradu škody kvůli covidovým opatřením. Jde o přelomové rozhodnutí, protože dosud byla praxe opačná a nižší soudy podobné nároky zamítaly. Ministerstvo vnitra se však nárůstu žalob podnikatelů, kteří museli kvůli lockdownu zavřít obchody a provozovny, neobává. Podle právních expertů by ale stát měl být do budoucna opatrnější.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Až k Nejvyššímu soudu doputovala žaloba provozovatele obchodu s potravinami na pražských Vinohradech. Ten –⁠ jako všichni ostatní –⁠ musel během pandemie covidu nejprve omezit otevírací dobu a posléze zavřít úplně. Od ministerstva vnitra kvůli tomu požaduje 1,1 milionu korun coby náhradu ušlého zisku.

Jeho žalobu původně zamítl jak Obvodní soud pro Prahu 7, tak následně i Městský soud v Praze. Oba argumentovaly tím, že stát by za škodu odpovídal pouze v případě, kdy by krizová opatření namířil proti konkrétní osobě nebo okruhu osob.

Soudy se držely výkladu, který dlouhodobě zastávalo ministerstvo vnitra. To vycházelo z předpokladu, že podle krizového zákona se nahrazuje pouze taková škoda, která vznikla přímo a bezprostředně činností například složek integrovaného záchranného systému.

Kdo (ne)odpovídá za škodu

Soudy, které se žalobou vinohradského obchodu zabývaly, k tomu dodaly argumentaci, že krizová opatření v době covidu měla plošnou formu připomínající právní předpis. A stát podle jejich názoru nemůže odpovídat za škodu, která vznikla v souvislosti s přijetím právního předpisu. Odpovídal by podle nich pouze v případě, že by opatření byla namířena individuálně proti jednotlivým osobám či podnikům.

Nejvyšší soud ale nyní tuto argumentaci odmítl.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Justice

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější