Pointa N: Libye dál sčítá oběti záplav, země ale trpí už roky. Proč Evropa nemůže být lhostejná?
Počet obětí po ničivé bouři na východě Libye přesáhl pět tisíc. Katastrofa ukazuje zranitelnost politicky nestabilní země, která by neměla být lhostejná ani nám v Evropě. Na Slovensku se politická kultura zase o pár stupínků propadla. Potyčka mezi expremiérem a bývalým ministrem vnitra ale bohužel hlavně ukazuje, jakým směrem se vývoj v zemi může po zářijových volbách dál ubírat.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dnešní dění vybrala a okomentovala Dominika Píhová; o rozbroji mezi USA a Čínou kvůli novému iPhonu psal Michal Tomeš; projev o stavu Unie rozebral Jan Tvrdoň.
Libyjská katastrofa
Přes pět tisíc obětí a až deset tisíc pohřešovaných – to je aktuální a smutný stav po ničivé bouři na východě Libye. Přívaly vody, které nejničivěji zasáhly město Derna, smetly do moře celé městské čtvrti včetně několikapatrových bytových domů se spícími rodinami uvnitř.
„Moře neustále vyplavuje těla,“ řekl agentuře Reuters ministr civilního letectví východolibyjské vlády. Žádné sirény ani varování, která by před ničivým neštěstím místní varovaly, se podle svědků z místa neozvaly. Přeživší vypráví o tom, že je probudila až stoupající voda v jejich ložnicích. Podle oficiálních odhadů byla poškozena až čtvrtina města, které svého času kontroloval dokonce i Islámský stát. Vedle Derny neštěstí zasáhlo ale i další pobřežní města jako Benghází, Susah, Bajdá a Mardž.
Důsledky smrtící bouře jsou nejnovější a tragickou ránou pro zemi, která už roky žije v chaosu a nestabilitě. A tak je třeba připomenout, v jakém kontextu k neštěstí došlo, jak to souvisí s roky trvající situací v zemi a jak to může ovlivnit její schopnost efektivně zvládnout záchranné operace.
V bezmála sedmimilionové zemi dlouhodobě panuje politická rozpolcenost, která trvá už od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Zatímco mezinárodně uznávaná vláda rozhoduje z Tripolisu, ta paralelní povstalecká si za své sídlo vybrala Benghází. Na centrální správu tak Libye dodnes čeká a nepomohl zatím ani mezinárodní tlak a snaha o svolání demokratických voleb – k těm plánovaným na rok 2021 nakonec nikdy nedošlo. Mezitím
