Vzácná hrobka pod Tatrami je stará 1600 let. Můžete si ji prohlédnout naživo a je to zážitek
Podtatranské muzeum ve slovenském Popradu otevřelo dlouho očekávanou expozici. Vystavuje v ní nález evropského významu, na jehož výzkumu a konzervování pracoval tým odborníků a odbornic posledních osmnáct let.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Ve čtvrtek odpoledne 29. září 2005 archeologovi Petru Rothovi z Podtatranského muzea dorazila zpráva, jejíž význam nemohl ani tušit.
Při bagrování narazil jeden z dělníků na dřevěné trámy pod povrchem země, místo soustavně zalévala voda. „Našli jsme studnu, nebo bunkr,“ hlásil do telefonu vedoucí výstavby průmyslového parku v Popradu-Matejovcích.
Informace o tom, že by se mohlo jednat o bunkr z 2. světové války, kolovala médii ještě pár měsíců poté. Oznámit, že jde o archeologický nález, jaký ve střední Evropě nemá obdoby, by bylo krátkozraké.
„Byla to přímo dokonalá časová konzerva,“ shodují se Karol Pieta a Tereza Štolcová z Archeologického ústavu SAV v Nitře, kteří na výzkumu pracovali posledních 18 let.
Uprostřed stavební parcely ležela v pětimetrové hloubce – zalitá ve vodě a v bahně – dvoukomorová hrobka stará více než 1600 let. Poklad.
Informace
(které mají cenu zlata)
Ten poklad se dnes dá vidět naživo. Podtatranské muzeum v Popradu otevřelo krátce před létem expozici Kníže z Popradu a jeho hrobka. Je to nevídaný počin, a to nejen svým obsahem.
Celý tým odborníků a odbornic od archeologie až po architekturu a design ji vystavěl tak, že ji ve slovenských, ale možná ani evropských podmínkách nemáte moc s čím porovnávat.
V okruhu pěti místností postupně uvidíte a dozvíte se odpovědi snad na všechny otázky, které by vás mohly napadnout: Kdo vlastně byli lidé žijící pod Tatrami kolem roku 375?
Pokud tam byla taková hrobka, znamená to, že v okolí budou další? Jak probíhal výzkum? Proč to trvalo tak dlouho, než hrobku vystavili? Co všechno dnes víme o muži, který
