V Evropě můžeme očekávat více gigantických krup, ke vzniku tornád přispívá náhoda, říká expert na nebezpečné jevy počasí
„Z pozorování zatím nelze říci, že by takové úkazy měly nějaký výrazně narůstající trend,“ říká o vlivu klimatické krize na extrémní počasí meteorolog Miroslav Šinger, který mimo jiné dokumentoval škody po tornádu na Moravě v roce 2021 nebo po takzvaném downburstu na termálním koupališti Podhájska na Slovensku. „Z bouřkových jevů v rámci Evropy nejvýrazněji narůstají velké kroupy,“ říká.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- jak vzniká tornádo, downburst nebo gigantické kroupy;
- jak nebezpečné jevy počasí ovlivňuje klimatická krize;
- jaké škody způsobilo tornádo u Nitry v roce 1822;
- co (ne)dělat, když se blíží bouře.
Po meteorologických smrštích vyrážíte zdokumentovat postižená místa kvůli dalšímu výzkumu. Jak takové vyšetřování vypadá?
Když se něco takového děje, v první řadě je potřeba tam co nejdříve vyrazit na průzkum škod. Není to jako nějaké místo trestného činu, které se ohradí, nezasahuje se do něj a vyšetřovatelé mají čas všechno prozkoumat. Do meteorologického místa činu se zasahuje prakticky okamžitě, protože lidé chtějí co nejdříve odstranit škody. Někdy se proto musíme spoléhat na svědectví lidí, kteří viděli, jak ten poškozený objekt vypadal, zda se s ním manipulovalo, případně jestli ho nějak nafotili a podobně.
Když bylo na Moravě v červnu 2021 ničivé tornádo, jezdili jsme tam na průzkum ještě několik dní po události, protože škody byly na tak velké ploše, že to všechno prostě nebylo možné uklidit ani během několika týdnů. Když však víme, že rozsah události je relativně malý, a ještě k tomu v zastavěné oblasti, jak tomu bylo u downburstu v Podhájské, musíme jednat rychle.
Co se děje, když přijedete na místo?
V případě Podhájské se nám podařilo dorazit až k večeru, kdy už byly škody uvnitř víceméně odklizeny. Takže jsme zdokumentovali okolí a zeptali se na svědectví provozovatelky koupaliště a starosty, kteří nám poskytli své fotografie škod. Takové průzkumy se dělají právě proto, abychom co nejpřesněji určili, k jakému jevu vlastně došlo, a mohli dále zkoumat, co ho způsobilo.
Meteorologické přístroje totiž lokální jevy jako tornádo nebo downburst zaznamenají jen velmi zřídka. Staniční síť je na takové jevy jednoduše příliš řídká a je jen malá pravděpodobnost, že jejich nejintenzivnější část zasáhne nějakou profesionální stanici. U tornád je to ještě horší, protože kdyby i nějakou stanici zasáhlo, s vysokou pravděpodobností
