S rozpočtem pro vědu spokojená nejsem, odstupovat kvůli tomu ale nebudu, říká Langšádlová
Jméno ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) se v posledních měsících zmiňovalo především v souvislosti s novelou zákona o výzkumných organizacích. Ta má ministerstvům usnadnit rušení nebo slučování jednotlivých pracovišť. Zatímco tento zákon se ministryni ve vládě podařilo prosadit, rozpočet na vědu a výzkum se v příštím roce nejspíše nenavýší. „Nejsem s rozpočtem spokojená a není to cíl, kterého jsem chtěla dosáhnout,“ říká Langšádlová v rozhovoru s Deníkem N. Zároveň ale odmítá, že by to byl impulz pro konec působení ve vládě.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jaký signál vysílá vláda vědcům, kteří musejí bojovat o peníze z rozpočtu na příští rok?
- Byl postup při přípravě kontroverzní novely zákona o výzkumných institucích správný?
- Jak složité je z pozice ministryně popularizovat vědu?
Za měsíc to budou dva roky od parlamentních voleb v roce 2021. Jak byste tu dobu jako členka vlády zhodnotila?
Jako nesmírně náročnou. Protože jsme nastoupili v době, kdy ještě doznívala epidemie covidu. I k této otázce jsme se snažili postavit zodpovědně a následně vypukla válka na Ukrajině. Jsem hrdá na naši vládu, ale zejména na premiéra, že patřil mezi evropské státníky, kteří se rychle a jednoznačně postavili na stranu Ukrajiny. Výsledkem je, že nemáme Putina na polské a slovenské hranici. Současně vypukla obrovská humanitární krize a já si velmi vážím českých občanů za to, že jsme Ukrajince v Česku dokázali přijmout. Dalším dopadem této války byly vysoké ceny energií. Panovala obrovská nejistota, abychom zvládli zásobování zejména ropou a plynem, což dnes bereme jako samozřejmost. V tom patří velká zásluha i ministrům průmyslu a obchodu a financí.
Tedy dva roky výzev.
Dva roky nelehkých výzev.
Podařilo se podle vás za dva roky obhájit, aby ve vládě byla pozice ministryně pro vědu a výzkum?
Právě dnes jsem komunikovala s rektory a jsem v kontaktu i s Akademií věd a myslím si, že reprezentanti výzkumné komunity jsou rádi, že ve vládě mají svůj hlas. A to jak v případě projednávání rozpočtu, tak kvůli tomu, že jsem se mohla s plným nasazením pustit do věcí, které je potřeba udělat. Bylo například nutné si s celým týmem sednout a představit zásadní rekodifikaci celého zákona 130 o podpoře výzkumu a vývoje. Ten budu v nejbližších týdnech prezentovat veřejnosti ve větším detailu. V tuto chvíli jsme v pracovní fázi ohledně revize metodiky 17+ (hodnocení výzkumných institucí, pozn. red.), ve které je potřeba některé věci vyjasnit a zjednodušit. Je potřeba systém nastavit tak, aby více podporoval excelenci a zhodnocování výsledků výzkumu.
Jsou toto věci, které by se například z pozice „pouhé“ předsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace nedaly dělat nebo by se dělaly hůř?
Předseda Rady musí být člen vlády. A pokud byl v minulosti velmi často předsedou premiér, tak pro něj z podstaty věci tato agenda nebyla tak významná. Například Andrej Babiš se
