Pointa N: Jak se ministři dohadují o miliardy a na které priority se zapomíná
Vláda má přetěžký úkol. Chce totiž ušetřit veřejné finance a zároveň se musí během tří týdnů shodnout na rozpočtu na příští rok. Pro ministra financí je klíčové udržet čtvrtbilionový schodek, pro STAN a Piráty jsou zase pomyslnou červenou čárou proškrtané peníze na školství či místní rozvoj. Kabinet si přitom – zřejmě náhodou – do programového prohlášení dal úkol, že bude do vzdělávání posílat téměř pět procent HDP. Úkoly se ale zřejmě plnit nemusí, protože jde přece „jen“ o vzdělávání.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Které priority vynecháme?
Představte si následující situaci: Běží jednání vlády nebo špiček koalice. V místnosti sedí patnáct až osmnáct lidí, někdy s doprovodem, někdy bez. Baví se o číslech, sčítají, odčítají a handlují. Jeden říká, že víc než 252 to nebude, druhý trvá na tom, že potřebuje ještě minimálně deset, třetí se přidává s žádostí aspoň o šest a půl. Čtvrtý začne vyčítat pátému, že on má víc. Poněkud to v rámci zkratky přeháním. Čísla však nejsou jen tak nějaké počty. Jsou to miliardy a jedná se o rozpočet na příští rok. Každoročně je to samozřejmě stejné handrkování, jen teď se možná dohaduje najednou větší počet lidí.
Za Babišovy vlády chodili ministři škemrat o peníze k šéfovi kabinetu či jeho ministryni financí Aleně Schillerové, a kdo jim to líp uměl prodat, ten dostal víc. Teď je to v tomto směru lepší, ke stávajícímu vládci státní pokladny Zbyňku Stanjurovi (ODS) se s nenápadným prosíkem o desítky či jednotky miliard navíc nechodí, dohadování o peníze je ale zase v rámci relativně široké koalice mnohem složitější.
Vláda má sice ve svém programovém prohlášení nějaké priority; tou hlavní – a ve své podstatě správnou – je ale evidentně potřeba šetřit. Minimálně některé z ostatních priorit totiž prostě musí počkat. Jde ovšem o to, jestli není chyba někde jinde.
Podle toho, co Deníku N popsalo několik zdrojů přímo z kabinetu, řeší ministr financí situaci hodně z matematického pohledu. A protože je z ODS, tak i ideologicky. To znamená, že
