Rozčarovaní vládní voliči potřebují vidět kompetenci. Popisujeme, co může dostat koalici z problémů
Analýza: Důvěra v koaliční vládu se v létě propadla na nízká čísla. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) a jeho kolegům z kabinetu důvěřovala podle průzkumu CVVM pouze čtvrtina lidí. Pro vládu jde o velmi špatný výsledek, její situace ale není bezvýchodná. Popisujeme několik faktorů, které zatím její šance na budoucí volební zisky drží stále ve hře.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Fialova vláda se nezadržitelně blíží k polovině svého funkčního období. Kabinet, který se musel postupně vypořádat s doznívajícím covidem, následky války na Ukrajině a souvisejícími problémy v ekonomice nebo energetice, se v posledních měsících dostal pod velký tlak.
Důvěra i jeho vlastních voličů z roku 2021 je výrazně nalomena; podle dat CVVM z letošního léta věřila vládě jen čtvrtina populace. Propadem popularity si sice v průběhu volebního období projde nejedna vláda, avšak nynější situace kolem Fialovy sestavy vypadá skutečně problematicky.
Pětikoalice nicméně odepsaná není. Pro Fialu a jeho vládní kolegy hraje několik zásadních faktorů, které jim mohou pomoci za dva roky opět zabojovat o vítězství ve volbách, byť z pohledu veřejnosti může nyní situace vypadat poněkud bezútěšně. Zejména při povšechném pohledu právě na důvěru ve vládu.
Nalomená důvěra
Ta totiž skutečně poklesla na velmi nízkou úroveň, a to i v rámci dlouhodobých srovnání. Kabinetu aktuálně nevěří ani všichni jeho voliči, což sice není bezprecedentní situace, příliš pozitivní zpráva to pro něj ovšem není.
Výzkumníci ze Sociologického ústavu Akademie věd k tomu uvádějí, že důvěra v jednotlivé instituce – tedy i ve vládu – koreluje kromě jiného s ekonomickou situací domácností. „S rostoucím příjmem domácnosti se zvyšuje důvěra u prezidenta, vlády, Poslanecké sněmovny, Senátu a krajských hejtmanů,“ píšou výzkumníci.
Sociolog Jan Červenka z CVVM k tomu říká, že právě ekonomika je klíčovou proměnnou ve vztahu k důvěře ve vládu.
„Jako hlavní příčina nízké důvěry ve vztahu k vládě se jeví ekonomická situace, kterou česká veřejnost hodnotí podobně jako na přelomu let 2013 a 2014, kdy doznívala vleklá krize, která začala už ke konci roku 2008 a během níž se střídala ekonomická recese se stagnací,“ vysvětluje sociolog.
Za špatnými čísly jsou ale podle něj i další faktory. Jedním z nich může být
