„Igorenko“, „Riško“ a ti další. Výrazné politické osobnosti mohou rozhodnout, kdo bude příští slovenský premiér
Do slovenských parlamentních voleb zbývá 17 dní. Průzkumy zatím naznačují, že sestavit funkční koalici může být pro kohokoli problém. Jedním z důvodů jsou i silné osobnosti v čele stran a vztahy mezi nimi. Popisujeme, jak silné lídrovství ovlivňuje slovenskou politiku a jaké problémy může přinést, až budou sečteny výsledky hlasování.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Tak Igorenko, dobojováno,“ psal nadšeně tři dny před posledními slovenskými parlamentními volbami na Facebook lídr strany Svoboda a solidarita Richard Sulík.
Vyzdvihoval svého konkurenta z hnutí OLaNO a budoucího premiéra Igora Matoviče, kterému sliboval, že v příští společné vládě budou jeho „rozvážným, zkušeným a stmelujícím“ partnerem.
Ani ne o rok později Matovič označil v rádiu Sulíka už v pozici vládního partnera za „idiota“, později o něm v souvislosti s koncem vlády mluvil jako o „zkorumpovaném Riškovi“. Sulík na něj pro změnu podal trestní oznámení za pomluvu.
Podobné výlevy by šlo považovat jako v zásadě irelevantní – šlo by nad nimi mávnout rukou s tím, že politika dneška už je taková. Slovenská politika je ale například oproti české mnohem personalizovanější a záleží v ní na osobnostech politických lídrů natolik, že už nyní blížící se volby do Národní rady zásadně ovlivňují.
Do voleb totiž jde celá řada stran s velmi výrazným nebo viditelným předsedou v čele. Přinejmenším několik z těchto partají balancuje kolem hranice zvolení, další strany a hnutí zase sbírají jednotky procent, které mohou k zisku poslaneckých mandátů chybět ostatním.
Jedním z klíčových faktorů českých sněmovních voleb na podzim 2021 byla schopnost pěti opozičních stran spojit se už před volbami a maximalizovat svůj zisk; na Slovensku vidíme do jisté míry opak. Do voleb jde celkem 25 subjektů, z nichž uspět, tedy získat alespoň nějaké parlamentní zastoupení, může asi čtvrtina.
Podle volebního modelu Ipsos SK ze srpna se hned pět subjektů ocitlo na hraně zvolení. Kromě jiných i „Riškova“ SaS a „Igorenkovo“ OLaNO.
To vytváří potenciálně velmi složitý rébus: jak
