Dražší energie více dopadly na lidi na venkově. Může za to vytápění i méně dostupná MHD
Energetická krize nejvíce dopadla na nízkopříjmové domácnosti a seniory. Vyšší ceny pohonných hmot měly také obecně větší vliv na muže. Vyplývá to z nové studie Asociace pro mezinárodní otázky vycházející z modelu španělského think-tanku Basque Centre for Climate Change založeného na datech Českého statistického úřadu o rodinných účtech.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Zatímco desetině nejméně vydělávajících se kvůli energetické krizi výdaje navýšily o 3,4 procenta, v případě desetiny domácností šlo o navýšení v hodnotě 2,1 procenta. Větší vliv zvýšených cen energií na domácnosti s nízkými příjmy je daný tím, že tato oblast tvoří větší část jejich rozpočtů. Nejhůře vydělávající například platí za elektřinu pět procent svých výdajů, zatímco u těch nejvýdělečnějších nejde ani o procento. Velmi podobná čísla platí také u nákladů na vytápění, vyplývá ze studie.
Trochu jiná pak byla situace v případě pohonných hmot. Tam totiž jejich zdražení nejvíce dopadlo na
