Už v 90. letech varoval, že dnešní společnost ovládá honba za zábavou, a proto degeneruje. Přesto byl dějinným optimistou
Seriál Česká inteligence: Celý život ze všech úhlů pohledu analyzoval lidskou společnost a na stará kolena přiznával, že se cítí poněkud zklamán tím, kolik efemérních druhů pouhé zábavy přejímá vládu nad světem. Říkal, že soudobá společnost není ani zdravá, ani dobrá, ani slušná a že ve svém současném krizovém stavu nebude existovat dlouho. Tento svůj postoj zároveň nazýval optimismem, protože je-li tato společnost při tom všem zároveň svobodná, pořád není nic ztraceno. Kdo jej znal, viděl, že svou svobodu užíval způsobem lidem užitečným do poslední chvíle.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Miloslav Petrusek (1936–2012) vyrostl v Uherském Hradišti, na které celý život rád vzpomínal a ke své slovácké identitě se hlásil. Po gymnáziu nastoupil v roce 1954 ke studiu filozofie a dějepisu na filozofické fakultě v moravské metropoli. Na vysoké škole, která se zrovna vůbec nehlásila ke svému zakladateli Masarykovi, ale říkala si prostě Univerzita v Brně. Ani sociologie, obor, ve kterém první prezident kdysi vynikl, se tam nepěstovala, byla zakázaná. Co se učit smělo a co se sociologickému náhledu poněkud podobalo, byl takzvaný světový názor. Osvícený Petruskův školitel dovolil, aby si student vzal za téma své diplomové práce světový názor T. G. Masaryka. Adept netušil, k čemu všemu se upisuje.
Zajímavý byl důvod, proč si vybral právě studium TGM:
