„Supi se už slétají.“ Největší nemocnice by se mohly zadlužit u soukromých firem, ministr by je mohl rušit
Vláda se pomocí přílepku ke konsolidačnímu balíčku snaží prosadit změnu financování klíčových nemocnic v Česku. Nemocnice, kterým by zdravotní pojišťovny neposílaly dostatek peněz, by už nezachraňoval stát. Nově by si peníze na provoz mohly půjčovat od soukromých společností. Podle kritiků jde o nebezpečnou změnu, která může nemocnice přivést do existenčních potíží. Podle ministerstva žádná rizika nehrozí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Soustředí se tam pacienti s nejzávažnějšími chorobami, lékaři s největšími zkušenostmi a nejmodernější přístroje. Státem řízené nemocnice představují páteřní síť zdravotnických zařízení v Česku. Každá z nich se stará o tisíce lůžek a ročně hospodaří s několika miliardami korun.
Provoz těchto nemocnic může zásadně změnit pozměňovací návrh konsolidačního balíčku, který má přinést úspory ve výši 70 miliard korun.
Počítá se s tím, že by si nově mohly půjčovat soukromé peníze na svůj běžný provoz. Nová legislativa zároveň dává ministrovi zdravotnictví pravomoc tyto nemocnice slučovat a rušit.
Server Seznam Zprávy už dříve upozornil na to, že pozměňovací návrh ke konsolidačnímu balíčku minulou středu schválil parlamentní rozpočtový výbor bez projednání Legislativní rady vlády a dalších institucí, kterých se týká.
Nabízí se otázka, jak souvisí slučování a rušení nemocnic s balíčkem, který má uspořit peníze ve státním rozpočtu. „Nejedná se o žádný přílepek, bylo využito legislativní možnosti. Rušení nemocnic není žádným cílem návrhu, mění se akorát to, že bude snazší slučování příspěvkových organizací,“ tvrdí Jiří Havránek (ODS), jeden předkladatelů návrhu, člen rozpočtového výboru.
Podle Havránka prosadilo změny ohledně fungování nemocnic do zákona ministerstvo zdravotnictví. To ale dotazy novinářů směruje zpět na rozpočtový výbor Sněmovny.
Klíčovou změnou je, že nemocnice by si nově mohly půjčovat peníze nejen na investice, ale i na svůj běžný provoz. „Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven,“ uvádí návrh.
Jinými slovy – nemocnice by si peníze na úrok půjčovala od soukromníka i v situacích, které sama nezpůsobila. Tedy ve chvíli, kdy by veřejné zdravotní pojišťovny kvůli nedostatku peněz v systému neposílaly peníze za péči včas. Nemuselo by jít jen o banky, půjčit by si mohla i od
