A smrt pak bude vysvobozením…
Komentář Martina Fendrycha: Žijeme ve stresu, hladově vyhlížíme dobré zprávy. Nejvíc ty, jež by řekly: Rusové odtáhli z Ukrajiny. Nebo: zastavilo se oteplování… Místo toho se nedávno objevila informace, že vědci neúnavně pátrají, jak člověku prodloužit život. Jedna teorie počítá s tím, že pokud na nás nespadne jaderná bomba nebo nám nepukne srdce v žáru čím dál žhavějšího léta, mohli bychom se časem dožít třeba tisícovky, nebo dokonce dvaceti tisíc let. Měli bychom ale chtít, aby se náš život prodloužil?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Nejprve ty teorie. Dnes se v průměru dožíváme zhruba sedmdesáti let, pokud netrpíme dědičnými chorobami nebo se sami nedevastujeme zničující životosprávou. Dlouho jsme žili v bludu, že se věk prodlužuje, jenomže výzkum ukazuje, že už ve společnostech lovců a sběračů lidé žili podobně dlouho, pokud měli štěstí. Odtud se usuzuje, že délka života je v podstatě předem daná, že „v lidském genomu je pevně naprogramovaný limit maximální délky lidského života na cca 115 let“, rozebírá délku lidského života kupříkladu vědec Stanislav Mihulka.
Upozorňuje na výzkum, který provádí molekulární biogerontolog João Pedro de Magalhães z britského Institutu pro záněty a stárnutí na Birminghamské univerzitě. Ten „je přesvědčený, že by po jistých zásazích lidé mohli žít až tisíc let. Dospěl k tomu
