Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Neznámý příběh o tom, jak jsme skoro vymřeli a proč jsme všichni potomky jen 1280 předků

Podle nové genetické studie jsou všichni nynější lidé potomky pouhých 1280 předků. Kresba: Petr Polák
Podle nové genetické studie jsou všichni nynější lidé potomky pouhých 1280 předků. Kresba: Petr Polák

Jestli má pravdu nejnovější genetická studie publikovaná před týdnem, pak jsou všichni nynější lidé potomky pouhých 1280 předků. Na toto číslo se prý snížila populace živočišného druhu, který je přímým předchůdcem člověka, asi před 900 000 lety.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Už dlouho je známo, že vývoj lidského druhu pravděpodobně prošel několika podobnými úzkými místy, jimž se v této souvislosti někdy říká „hrdlo lahve“ (bottleneck). Předkové lidí se vždy po nějakou dobu zdárně množili, prosperovali a osidlovali stále větší území, načež přišel krach, populace téměř vyhynula a začala znovu od začátku.

Nynější hypotéza je specifická jednak neobyčejně nízkým počtem přeživších, jednak – a to ještě více – mimořádně dlouhou dobou, po kterou mělo takové snížení počtu trvat. Vědci se domnívají, že se počet kolem 1300 rozmnožujících se jedinců nezvětšil neuvěřitelných 120 000 let.

Zkuste si to představit. Někde v Africe (muselo to být v Africe), patrně na odlehlém místě bez rušivých vlivů, přetrvává několik

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější