Změny ve výzkumných ústavech mají ulevit rozpočtu. Data ukazují, kolik se dá reálně ušetřit
Deník N již déle než měsíc mapuje chystanou změnu zákona o veřejných výzkumných institucích. Tu představila ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová, která novelu obhajuje nutností zjednodušit současnou složitou strukturu výzkumných ústavů. Vědci se obávají o svoji nezávislost, současná vláda ale očekává, že by ústavy díky změně mohly lépe plnit svoji funkci. Jedním z jejích argumentů je i finanční úspora při slučování nebo rušení ústavů. Data získaná redakcí ukazují, že rezortní výzkum tvoří jen zlomek výdajů na výzkum a vývoj.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
O co se opírá kritika novely?
Novela se do české legislativy má dostat přes vládní konsolidační balíček, který má pomoci stabilizovat tuzemské veřejné finance. V původním návrhu konsolidací novela obsažená nebyla. Objevila se v něm až na konci srpna, kdy koalice představila finální podobu balíčku. Právě to vyvolalo obavy vědců a zástupců výzkumných ústavů. O návrhu kvůli tomu totiž neproběhla standardní debata, jako kdyby byla novela představená samostatně, nikoliv jako pozměňovací návrh.
Tento postup ministryně doposud vysvětlovala dvěma argumenty. Prvním je, že se příslušný zákon už stejně „otevírá“ kvůli úpravě parametrů Fondu kulturních a sociálních potřeb, ze kterého se státním zaměstnancům vyplácí například příspěvky na sportovní akce.
Tento důvod už v minulosti pro Deník N odmítl právník a předseda Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu Jan Kober. „Ze strany paní ministryně je to manipulativní floskule. Snaží se
