Ubavit se k smrti, nebo se zpotit trapností. Nové české seriály baví, i když často spíš nezáměrně
„Tady má bejt pohoda, ne? Já bych vám ji kazil,“ shrne mimoděk zálesák Milan (Radek Holub) z Osady idylický svět nových českých seriálů. Všeobecná pohoda je zaklínadlem nových vlajkových lodí televizní zábavy. Ale stačí to?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Zářijový návrat dětí do školních lavic je většinou spojen i s předpokládaným návratem diváků k televizním obrazovkám. Zatímco přes léto je program tradičně ospalý a sází především na reprízy, září je považováno za klíčové období sezony. A v českých televizích se tak objevilo hned několik nových seriálů, které budí divácké emoce. Všemi způsoby.
Osada, Eliška a Damián, Co ste hasiči, Vítěz, Oktopus. Opory nabídky pro tento podzim sázejí bez ohledu na svůj původ především na komediální notu.
Hasiči, chataři, policisti, politici a majitelka marmeládovny: jejich hrdinové jsou zdánlivě obyčejní čeští lidé. V podání tuzemských tvůrců se ale často mění v nepochopitelně se chovající mimozemšťany, kteří jen shodou okolností mluví stejným jazykem jako my.
Ve stopách normalizace i telenovel
Nové seriály (až na nepočetné výjimky) jako by rezignovaly na jakýkoliv divácký vkus. Nabízejí nevalné herecké výkony často druhořadých herců, laciné papundeklové kulisy a odbyté scénáře, které postavám neposkytují prostor pro dramatický vývoj a divákům pak příliš důvodů, aby dílo vydrželi sledovat.
Napříč stanicemi se předpokládá, že diváci si
