Obrat na Východ, přerušení spolupráce. Jak mohou slovenské volby změnit směřování země
Slovenské volby na konci září mohou do velké míry otočit zahraničněpolitickou orientaci našich východních sousedů. Některé politické strany včetně největšího favorita, strany Směr – sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, v kampani zdůrazňují odmítání pomoci Ukrajině, jsou vstřícné k Rusku a útočí na Evropskou unii a USA. Popisujeme, co by mohl Ficův návrat přinést.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Směr v programu mluví o tom, že členství v EU je nenahraditelné, a stejně tak se zavazuje k plnění závazků v rámci NATO. Oproti kurzu současného úřednického kabinetu i předchozí Hegerovy vlády ale chce výrazně změnit politiku vůči napadené Ukrajině.
„Směr nadále odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, protože ta vede jen k prodlužování válečného konfliktu a utrpení civilistů bez změny postoje Ruské federace,“ popisuje volební program strany.
Šéf Směru Fico pak v kampani přímo slibuje, že v případě zvolení nepošle Ukrajině už ani jeden náboj. Začátek války pak veřejně dává za vinu Ukrajině. Podle něj totiž v roce 2014 „ukrajinští nacisté a fašisté začali vraždit ruské obyvatelstvo na Donbase a v Luhansku“. Jeden z čelných kandidátů strany Ľuboš Blaha zase tvrdil, že je Slovensko „okupované Američany“.
Srpnová data z průzkumů volebních preferencí ukazují, že právě Směr může být jedním z velmi pravděpodobných členů příští vlády. Záležet bude na více okolnostech, v létě nicméně Ficova strana vedla (nebo spoluvedla) ve všech průzkumech.
Vedle této strany mají ale do slovenského parlamentu namířeno, nebo se o to pokoušejí, i další strany, jejichž zahraniční orientace je oproti současnému kurzu dost odlišná.
Například hnutí Republika ve svém programu píše, že chce být součástí evropské spolupráce, ale nechce být součástí „evropského žaláře národů pod diktátem progresivního Bruselu a Washingtonu“.
Zda a v jakém rozsahu k obratu v zahraniční politice dojde, bude podle Kristíny Chlebákové z Institutu pro evropskou politiku Europeum záležet na konkrétním složení budoucí vlády.
„Pokud to budou Směr, SNS a Republika, k
