Pohlceni nostalgií, hledají smysl svého života vzýváním minulosti…
Seriál Přepište dějiny: Někdo říká, že bychom si z dějin měli brát poučení. Jiní zase výstrahu. Další ujíždějí na hrdinských nebo mučednických příbězích. Silnou linkou ve vztahu k minulosti je také sentiment nebo spíše sentimentalita, tedy přecitlivělost. Sentiment sám o sobě je cit, na němž není nic špatného, pokud se nezvrhne právě v přecitlivělost a setrvalé ohlížení zpět, kde bylo přece tak dobře, všechno bylo správně, vztahy byly lepší, tráva zelenější, lidé poctivější, politika přehlednější atd. To je pak už jen čirá a často docela zavádějící nostalgie.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Příkladů takto prožívané nostalgie bychom našli bezpočet. Po roce 1918 byla například rakouská monarchie masivně líčena jako „žalář národů“, dnes se s tímto pojmem už nesetkáváme, častěji narazíme na „staré (dobré) Rakousko“. Před několika týdny se na sociálních sítích rozjela vášnivá polemika dokonce o významu francouzské revoluce, kdy na jedné straně stálo právě lamentování nad zánikem starého dobrého světa a na druhém připomínání svobod a rovnosti coby hlavních výdobytků revoluce konce 18. století.
Bývalý ministr kultury a později šéf ÚSTR Daniel Herman srovnával francouzskou revoluci s tou bolševickou v roce 1917 a ptal se, zda se někdy poučíme z chyb.
Tzv. Velká francouzská revoluce započala dobytím pařížské Bastily, 14.7.1789. Jde o jednu z největších politických pohrom novodobých dějin, srovnatelnou snad jen s bolševickým pučem v Rusku 1917. Přinesla jen teror a totální rozvrat společnosti. Poučíme se někdy z chyb minulosti? pic.twitter.com/L5xY7asjVR
— Daniel Herman (@DanielDherman) July 13, 2023
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek hovořil o zmasakrování svobody ze strany rovnostářství a rovnou tvrdil, že jsme se od té doby nijak nepoučili. A hned si vzal na paškál údajné dnešní jakobíny.
Ve Francouzské revoluci rovnostářství zmasakrovalo svobodu. To je podstata nejen této revoluce. A nepoučili jsme se nijak. Dnešní tažení elitních rovnostářů je nemilosrdné úplně stejně. Zkuste třeba v TV debatě říci, že muž není stejný, tedy „rovný” jako žena, že pohlaví jsou… https://t.co/cvFpWY9H8F
— Pavel Blažek (@blazek_p) July 15, 2023
Většinou je takový pohled na různé minulé etapy a děje podepřen buď selektivním vnímáním, nebo malou informovaností. A samozřejmě nechybí ani politická instrumentalizace a aktualizace. Proti takové nostalgii většinou těžko argumentovat rozumem. Možná by
