Gangy, vraždy, únosy. Haiti je země, která by mohla být karibským rájem, kdyby se nepropadla do pekla násilí
Ostrovní Haiti v Karibiku sužuje rozsáhlá krize. V ulicích hlavního města Port-au-Prince proti sobě bojují desítky gangů. Součástí života obyvatel je kromě chudoby i strach z únosu, znásilnění nebo postřelení a obava, že se něco z toho přihodí jejich blízkým. „Vtrhli do naší nemocnice, donutili personál lehnout si na zem, mířili na ně zbraněmi a jednoho pacienta odvedli,“ říká mluvčí Lékařů bez hranic na Haiti Tereza Wyn Haniaková, která se v zemi momentálně nachází.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
S palčivou politickou situací se země potýká už od roku 2017, kdy na Haiti přestal fungovat parlament. Svou činnost omezily i některé veřejné instituce, jelikož nebyl dostatek financí na zaplacení jejich zaměstnanců. To se projevilo zejména v odvětvích, jako jsou zdravotnictví, školství, soudnictví a bezpečnostní složky.
Po rozpuštění parlamentu a neúspěšném pokusu o uskutečnění nových parlamentních voleb měl moc v rukou prezident Jovenel Moïse, který vládl pomocí dekretů. Avšak roce 2021 byl zavražděn. Od té doby je v zemi hlavní politickou figurou premiér Ariel Henry.
Jen za tento rok už na Haiti kvůli násilí, které mají na svědomí ozbrojené skupiny (gangy) soupeřící mezi sebou o teritorium a vliv, zemřelo téměř dva a půl tisíce lidí, devět set jich bylo zraněno a téměř tisíc uneseno.
Gangy mají pod kontrolou 60 % hlavního města Port-au-Prince. Kvůli tamním konfliktům není zbytek země dostatečně zásobován surovinami. Ceny potravin a energií v regionech pak rostou, a tak se zároveň prohlubuje celková ekonomická krize, kterou navíc jako v jiných chudých částech světa umocnila covidová pandemie. Mimo to je Haiti také oblast, která často čelí masivním zemětřesením.
Premiér Henry i generální tajemník OSN Antonio Guterres vyjádřili zájem o vyslání vojáků OSN na Haiti a zahájení intervence. Mnozí místní s ní ale nesouhlasí, především kvůli předchozím zkušenostem s cizími vojsky. S vojáky OSN si spojují především sexuální násilí vůči ženám a dívkám a šíření cholery.
Nedávno se jako země, která by operaci OSN měla vést, nabídla Keňa. Její potenciální vedoucí pozicí se bude v následujících týdnech zabývat Rada bezpečnosti OSN. Keňa je nicméně sama zemí, která má s dodržováním lidských práv velké problémy.
Co se v rozhovoru mimo jiné dočtete:
- Jak moc alarmující je aktuální situace na Haiti;
- co Haiti do tak palčivé situace dostalo;
- jaká je na místě role Lékařů bez hranic;
- jaké jsou šance Haiťanů se ze země dostat a zda vůbec zemi opustit chtějí;
- jestli by Haiťané uvítali mezinárodní intervenci vojenských sil OSN, která by měla za úkol bezpečnostní situaci v zemi uklidnit;
- jak časté je v zemi sexuální násilí a kdo ho páchá.
Jak byste na základě své zkušenosti popsala aktuální situaci na Haiti?
Jako příklady uvedu některé situace, kterých jsme zde jako Lékaři bez hranic svědky. V noci z 6. na 7. července
