Od lékové velmoci k zemi, kde chybí i penicilin. Proč je v Česku těžké vyrobit běžné prášky
Česko se potýká s výpadky řady základních léků. V dobách Československa jsme přitom byli lékovou velmocí, která prášky na bolest, penicilinem nebo inzulinem zásobovala celý východní blok. Mohla by se sem výroba základních léků částečně vrátit?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Jsou to desítky let známé, levné léky proti horečce, chřipce nebo angíně. Drtivá většina základních látek pro jejich výrobu (takzvaných API) se dnes produkuje v Číně nebo Indii, i když dříve si je Evropa vyráběla sama.
Postupně se ale výroba přesunula do Asie – je levnější a také ekologičtější zatížit „špinavou chemickou výrobou“ mimoevropské země. Od pandemie covidu se původní obchodní řetězce zpřetrhaly a Evropa teď vidí, co způsobila plná závislost na levné výrobě.
Západu nyní teprve začíná pomalu docházet, co se stalo. „V tuto chvíli není v Evropě jediná továrna, která by vyráběla paracetamol. Evropští výrobci sice produkují léky s paracetamolem – například paralen –, ale základní surovinu nakupují v Asii,“ upozorňuje Martin Fusek, zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Závislost na asijských trzích se začala v Česku naplno projevovat
