Deník N

Přijetí syrských sirotků je těžší cesta. Útěky hrozí, do hlavy jim nevidíme, říká šéfka neziskovky

Lucie Sládková, ředitelka české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci. Foto: Eliška Černá/Deník N
Lucie Sládková, ředitelka české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci. Foto: Eliška Černá/Deník N

Europoslankyně Michaela Šojdrová se vrátila z cesty do Řecka, kde jednala o přijetí několika desítek syrských sirotků do České republiky. Vrátila se se seznamem čítajícím 3400 jmen syrských dětí bez doprovodu. Teď je řada na vládě. Na to, jak složité je přijímání opuštěných nezletilých uprchlíků, se Deník N ptal ředitelky české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci, Lucie Sládkové. Podle ní by bylo jednodušší přijmout místo sirotků matky s dětmi. „Spousta věcí by odpadla, kdybychom vzali třeba dvě, tři matky s dětmi. Kdybychom se orientovali na tuto zranitelnou skupinu, bylo by to jednodušší a rychlejší,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Dokážete v této situaci odhadnout klíč, podle kterého bude řecká strana vybírat děti, jež by mohly přijít do České republiky?

Paní europoslankyně měla v Řecku zjistit celou řadu věcí. Jestli tam jsou nedoprovázení nezletilí, jestli existuje nějaký seznam, co je to za děti, jestli proběhlo vyhodnocení nejlepšího zájmu dítěte, jestli jsou to uznaní uprchlíci, jestli mají zástupce, jestli někdo řeší jejich azylovou proceduru. Jak je bude řecká strana vybírat, nedokážu odhadnout. Je tam mnoho neznámých. (O cestě Šojdrové do Řecka informoval Deník N zde).

Přijímání dětí bez doprovodu je velice složitá záležitost. V první řadě se musí vyhodnotit, zda je přesun v nejlepším zájmu dítěte. Dítě nemůže jednat a rozhodovat se svobodně, takže má zásadní slovo jeho právní zástupce. Samotný proces začíná teprve, když právní zástupce souhlasí a všechny indikátory směřují k tomu, že je nejlepším zájmem dítěte, aby bylo transferováno někam jinam.

Pak tu musí být také souhlas české strany na vládní úrovni. Upozorňuji, že kompetenci k nedoprovázeným nezletilým má ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství. Tato ministerstva se musí spolu s ministerstvem vnitra dohodnout, jak budou spolupracovat, a proto také musí být přijetí schváleno vládním usnesením. (Informovali jsme zde).

V případě, že vláda svolí, aby přicestovaly vybrané děti, dostanou azyl, nebo rovnou občanství?

To záleží, jestli dítě dostalo azyl už v Řecku. Pokud ano, už má status uznaného uprchlíka a další azylové řízení není potřeba. Rozhodně se nejedná o žádné automatické občanství.

Jak dlouhý bude proces přemístění dětí do České republiky? V jakém okamžiku může dítě jít do rodiny?

Upřímně řečeno, v přijímacím procesu je to úplně nový krok. Doposud byl postup takový, že nedoprovázení nezletilci šli po přijetí do ČR do speciálního jim určeného zařízení. Tam proběhla základní diagnostika, byla jim poskytnuta lékařská péče, s dětmi si někdo promluvil a okamžitě se začaly učit český jazyk. Odsud pak šly do dětských domovů. Zájem, aby šly děti do rodin, není běžný krok a my ho neumíme popsat.

Česká republika tedy bude muset vymyslet plán, který bude v souladu s legislativou.

Ano. Pokud se tu bude nově nastavovat praxe, bude to pravděpodobně znamenat změnu právních norem.

Když se budou měnit normy, odsune se i umisťování do rodin.

Přijetí do rodin se může řešit po celou dobu procesu humanitárního přijetí a doby, kdy budou děti v centru pro mládež bez doprovodu. Určitě to není tak, že by děti přijely, strávily někde týden pod dozorem a pak šly rovnou do rodiny.

Dokážete odhadnout, jak dlouhá doba by to mohla být?

To nedokážu. Mohu jen teoretizovat, jak funguje výběr rodin, jak budou připravovány na přijetí, zda půjde o pěstounskou péči nebo adopci. Vše má své úkony a právní posouzení, není to živelná záležitost. V tuto chvíli jsem ráda, že se o tom vůbec bavíme. Vše se musí důkladně připravit a musí se dodržet zákony.

Skutečně si vážím iniciativy paní Šojdrové, ale mám

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Migrace a uprchlíci

Syrští sirotci

V tomto okamžiku nejčtenější