Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Osmina druhů vymře, když s tím něco rychle neuděláme. A lidem se také povede hodně špatně

Farmáři v ochranných oděvech postřikují pole pesticidy. Průmyslové zemědělství v plné kráse. Foto: Jinning Li, Shutterstock.com
Farmáři v ochranných oděvech postřikují pole pesticidy. Průmyslové zemědělství v plné kráse. Foto: Jinning Li, Shutterstock.com

Mezinárodní vědecká platforma IPBES zveřejnila dosud nejobsáhlejší zprávu o vymírání živočišných a rostlinných druhů. Je to velmi nepříjemné čtení. Když nic nezměníme, čeká nás špatná budoucnost, ale ani nezbytná změna není lákavá.

Lidstvo si pod sebou řeže větev. Živočišných a rostlinných druhů ubývá stále rychleji, jednoznačnou příčinou jsou nezvládnuté civilizační aktivity. Pokles biodiverzity neznamená jen to, že některá roztomilá zvířátka vyhynou. Především jde o narušení ekosystému. Lidé nestojí nad ním nebo mimo něj, jsou jeho součástí a teď už riskují vlastní krky.

Právě tohle, jen poněkud diplomatičtějšími slovy, je napsáno ve zprávě Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), která byla dnes zveřejněna, prozatím v podobě čtyřicetistránkového souhrnu. Celá zpráva bude mít 1800 stran a je výsledkem tříleté práce pěti stovek vědců z padesáti zemí.

Podle IPBES je vyhynutím bezprostředně ohrožen milion živočišných a rostlinných druhů. Jak velké číslo to představuje? Hodně velké. Vědci dnes odhadují, že na souších a v oceánech žije asi 8 milionů druhů (z toho 5,5 milionu připadá na hmyz). Velká část z nich je neznámá, nepojmenovaná a neprozkoumaná; taxonomové rozlišují jen 1,2 milionu. Milion druhů je tedy totéž co 12,5 %. V rámci hlavních studovaných skupin druhů (což prakticky znamená, že hmyz se započítává s menší váhou) to je až 25 %.

K nejohroženějším druhům patří všichni obojživelníci, koráli formující korálové útesy, žraloci a velcí mořští savci a některé druhy hmyzu včetně kriticky důležitých opylovačů.  Zpráva uvádí, že z 353 druhů včel a vosiček divoce žijících ve Velké Británii jich třetina vymírá – kvůli změně struktury zemědělských plodin, nemocem a pesticidům. A slyšeli jste poslední dobou zpívat skřivana? To máte štěstí. Během posledních čtyřiceti let klesly jejich stavy v Evropě na polovinu.

Devastující cesta k blahobytu

Může za to člověk? Podle IPBES jednoznačně ano. Klimatická změna, která leckoho napadne jako hlavní příčina, je až třetím problémem v pořadí. První a hlavní příčinou je to, že se změnil způsob využití půdy. Lidstvo ve velkém mýtí lesy a zakládá plantáže, dnes zejména v tropických oblastech (s lesy mírného pásma tak většinou naložilo již ve středověku). Tropické lesy jsou přitom nejrozmanitějšími ekosystémy světa.

Druhou příčinou je nadměrné využívání přírodních zdrojů – de facto jejich plundrování. Jednoduchým příkladem je nadměrný rybolov. Některé druhy ryb už nestačí obnovovat své populace; týká se to už třetiny druhů komerčně lovených ryb. Shodou okolností se na stejné číslo – jednu třetinu – odhaduje ten podíl světového rybolovu, který je nelegální, tedy mimo dohodnuté kvóty. Podobná situace platí pro těžbu dřeva a jiná průmyslová odvětví, jež se zabývají přímým využitím přírodních zdrojů.

Za úbytkem druhů stojí další lidské aktivity – například zavlékání nepůvodních, invazivních druhů rostlin a živočichů do ekosystémů, kam nepatří a odkud mohou vytlačit původní populace. Celý ekosystém se pak zjednoduší a začne fungovat jinak. Zásadní vliv má také znečišťování ovzduší a půdy, které vede k vyhynutí méně odolných druhů a většímu rozšíření těch, jež dovedou i v horších podmínkách prosperovat.

Na rozdíl od globální změny klimatu, kde zastavení trendu nevypadá reálně, máme podle IPBES u vymírání druhů lepší šanci. I zde jsou však doporučovaná opatření velmi radikální.

Patří k nim změna zacházení s půdou směrem k udržitelnějšímu zemědělství a vytváření „multifunkční krajiny“, což je v zásadě cokoli, co se co nejméně podobá širokým lánům osetým monokulturní plodinou, navíc technickou – což je typický obrázek dnešního českého venkova.

Obecnějším doporučením je zcela ustoupit od politiky zemědělských dotací, běžných jak v Evropské unii, tak v USA. Ta vede k zprůmyslnění zemědělství a povzbuzuje tím právě ty trendy, které jsou z hlediska biodiverzity nejškodlivější. Autoři zprávy IPBES zpochybňují celé paradigma hospodářského růstu, které je základem současné západní společnosti. Upozorňují, že stupňování konzumu planeta neunese. Markantní je to u masa, jehož produkce je mnohem náročnější na zdroje – půdu, vodu, energie a paliva, zpracování odpadu –, než je tomu u rostlinné potravy. S tím, jak v dříve chudých zemích roste životní úroveň, a tedy také poptávka po masu, vzrůstá také zátěž planetárního ekosystému.

Tím se dostávají doporučení IPBES do stejné polohy jako to, co navrhuje IPCC ve věci klimatické změny anebo EAT-Lancet, pokud jde o doporučenou výživu. Stručně řečeno, lidstvo se musí uskrovnit, přičemž hlavní tíha by padla nikoli na bohatý Západ, ale na nejlidnatější země, které se teprve nedávno zbavily vyslovené bídy a hladovění. Politická uskutečnitelnost takových doporučení je velmi sporná.

Nový druh už nikdo nevytvoří

Naléhavost problému si však nějaké kroky nejspíš vynutí. „Jsme na prahu šestého hromadného vymírání. Během existence zeměkoule došlo k pěti vymíráním a dneska už je opět jedna osmina druhů vyhynutím ohrožena. Hrozí, že po mnoha milionech let přichází období, kdy by mohla velká část našich organismů vyhynout. A je to poprvé, kdy hromadné vymírání není způsobené pádem meteoritu nebo výbuchem sopky, ale působí je živá bytost. A ještě k tomu živá bytost, která si myslí, že je inteligentní,“ řekl Deníku N profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK.

A v čem přesně nás tedy ohrozí, když některé druhy vyhynou? „To, co už teď probíhá, je úbytek opylovačů. Když nebude opylovač, nebude úroda. Milion druhů je ohrožených a každý den zjišťujeme, že nám nějaký druh může v něčem pomoci. Nikdy nevíme předem, který to bude. A když svou blbostí způsobíme vyhynutí druhu, tak máme smůlu. Když nabouráte auto, dáte ho do servisu a tam ho opraví. Ale nový druh už nikdo nevytvoří,“ odpověděl nám dále Pavel Kindlmann.

Změna klimatu

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější