Nebavilo mě to, nerada jsem trénovala i závodila, vzpomíná biatlonistka Davidová na dobu, kdy byla na dně

Když začala válka proti Ukrajině, Český biatlonový svaz začal ukrajinským sportovcům pomáhat jako málokterá jiná organizace napříč různými sporty. Ukrajincům například nabídl tréninkové zázemí.

„Pro diktátorské režimy jako ten ruský představuje sport významný nástroj propagandy. Tak proč bychom my sportovci – jinak apolitičtí – měli propagandu přiživovat?“ říkal šéf českého biatlonu Jiří Hamza v reakci na vyloučení Rusů a Bělorusů ze soutěží.

Český biatlonista Mikuláš Karlík připravil aukci a její výtěžek darovali Ukrajině. Nejlepší česká biatlonistka Markéta Davidová se k ní přidala také, podepsala a dala do ní například dres se svým startovním číslem z olympiády.

Denník N ji oslovil k rozhovoru během mistrovství světa v letním biatlonu, které se letos konalo ve slovenském Osrblie. „Jako sportovci jsme se jim snažili vyjádřit podporu alespoň gesty,“ říká.

Davidová patří ke sportovcům, kteří veřejně mluví i o společenských tématech, nejen o sportu. Kromě podpory Ukrajině se hodně zamýšlí i nad tím, jak žít co nejudržitelnější život. „Mám obavu, co bude s naší planetou kvůli tomu, jak se k ní chováme,“ řekla v rozhovoru.

Minulý rok otevřela i téma duševního zdraví. Pro svého sponzora původně měla natočit dokument o tom, jak trénuje. Dostala otázku, zda někdy v životě byla na dně. Při odpovědi se rozplakala. „Myslím, že jste mě tam právě přistihli,“ odpověděla.

Paradoxem je, že jen pár měsíců po tomto videu převzala malý křišťálový glóbus za vytrvalostní závod, což byl jeden z největších úspěchů v její kariéře. „Spousta lidí si myslí, že pokud máte úspěch, jste určitě i šťastný člověk, přitom tomu tak vůbec nemusí být,“ říká.

Dokonce už ve 25 letech dostávala i otázky o konci kariéry. Říká, že částečně si za ně může sama, protože v roce 2021 jako čtyřiadvacetiletá začala mluvit o tom, že o konci uvažuje. Později však vyhledala odbornou pomoc a říká, že jí biatlon opět začal bavit.

Jak vnímáte situaci kolem účasti či neúčasti biatlonistek a biatlonistů z Ruska a Běloruska na olympiádě? Myslíte si, že by tam měli být?

Všechno podle mě závisí na tom, jak se zachovají v Rusku (vedení země). Ale myslím si, že pokud se situace kolem války nijak nevyřeší, je správně, aby tam nebyli. Nechápu, když někdo říká, že politika do sportu nepatří. Samozřejmě, přáli bychom si to všichni, ale tak to není, tak se k tomu musíme nějak postavit.

Rusové a Bělorusové soutěžit ve Světovém poháru nemohou vůbec, ani pod neutrální vlajkou. Jak vnímáte celkovou pomoc biatlonové komunity Ukrajině?

Myslím si, že v rámci biatlonu se všichni snažili vyjádřit Ukrajině alespoň trochu podporu minimálně tím, že jsme nosili ukrajinské vlajky. Jako sportovci jsme jim alespoň takto vyjádřili malými gesty podporu.

Český biatlonový svaz poskytl ukrajinským biatlonistům podporu, dal jim prostory pro trénink. Trénovali jste s nimi?

U nás byly dvě Ukrajinky a chvíli s námi trénovaly.

Mluví o situaci doma na Ukrajině?

Ne, nemluvila jsem o tom s nimi. Pro mnohé je to velmi citlivé téma, ani to není asi vždy vhodné. Nechcete se na to ptát, dokud ony samy nezačnou – a ony nezačaly.

Cítila jsem, že mě biatlon nebaví

„Lidé nás berou jako stroje. Ale my jsme také lidé,“ řekla jste v rozhovoru pro Red Bull. Narážela jste tím na věci spojené s nějakými nenávistnými komentáři, které jste od někoho dostala?

Asi i to na tom mělo podíl, ale hlavně jsem bojovala sama se sebou. V tom roce mi