Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: lahůdka vs. maškrta

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Dvě krásně zvukomalebná slova – byť každé trochu jinak – rozebíráme v tomto lahůdkovém díle jazykového seriálu.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

grafika

Pár slov o slově lahůdka

Co lahůdka… Ale taková pokroutka, toť teprve lexikální pochoutka, úplná delikatesa a laskomina v jednom!

Slovník spisovného jazyka českého pokroutku definuje jako „cukrátko s přísadou chuťovou, léčivou ap.“ a vedle pokroutek větrových a mentolových přidává ještě poetickou extenzi tohoto výrazu: Konrádovy „pokroutky vzdušných polibků“.

Dnes můžeme nahlédnout i do korpusů, tam jsem si zas pošmákl na větě: „Pistáciová pokroutka, krystal soli rozpuštěný na mém jazyku.“ (Petr Kabeš: Skanseny, 1991)

Pohled tamtéž dává nicméně tušit, že oproti svým synonymům výraz pokroutka už z jazyka nenávratně (?) mizí a jen tu a tam jím někdo ozvláštní svůj idiolekt.

Je to proces přirozený – některá slova odcházejí na lexikální vejminek, jiná se rodí či povstávají z popela. Netřeba pro to ronit slzy, vždyť občas se přece jen najde nějaký ten labužník, který se nespokojí s běžně užívanými slovními polotovary, ale okoření svůj projev nějakým tím lexikálním pamlskem.

Čech o slově maškrta

Nevím, jak vám, ale mně to slovo zní… Jak vlastně!? Čtverácky, uličnicky, možná laškovně?

Tak či onak, to slovo sa mi páči, tuze lahodí mému oku (šibalsky se v něm ukrývá slovo škrt, přidávající mu na ráznosti) i sluchu (mimo jiné pro to ryčné r), dokonce natolik, že si jím, až mě omrzí pokroutka, zpestřím svou aktivní slovní zásobu.

Ovšem pozor, je to jak s kořením – v rozumných dávkách!

Michal Škrabal, lexikograf a korpusový lingvista, ředitel Ústavu Českého národního korpusu

Niečo o slove maškrta

Bacuľka s vlasmi zdobenými viničom, ktorá sa túžobne díva na misu plnú pochúťok, či polonahá zmyselná krásavica obzerajúca sa v zrkadle, kde sa zračí tvár chlipnej opice.

Tak barokový sochár Matyáš Bernard Braun spodobnil alegórie obžerstva a smilstva, dvoch nerestí, ktoré v sebe spája maškrtníctvo. Kto by chcel poznať presný pôvod tohto slova, toho nech prejde chuť.

Môžeme povedať len toľko, že azda súvisí s nárečovými výrazmi paškrta, paškrda odvodenými pomocou expresívnych predpôn pa-, ma- od nejasného koreňa škrt-, škrd-.

Slovakista a onomastik Vladimír Šmilauer v jednom zo svojich výkladov tvrdí, že sa usúvzťažňovalo so staroslovanskou zloženinou lasko-s’rd.

Tá podľa neho pozostáva z prídavného mena lásyj, ktoré sa dodnes používa v ruštine a je príbuzné s latinským lascivus vo význame „žiadostivý, bujný, roztopašný“. Po ňom nasleduje slovo srdce v neodvodenej podobe srd, ktoré možno počuť i v osrdečníku či srdnatosti.

Ľudia maškrtného srdca sa neraz stali aj predobrazom literárnych postáv. V rámci stredoeurópskej literatúry trpia veľkým, nepochopiteľným hladom napríklad hrdinovia próz Thomasa Bernharda, Bruna Schulza alebo Ivana Medešiho.

V jeho poviedkach sa maškrtníci „s mäkkými tvárami a okrúhlučkými hlavami neprestajne noria do molekúl slivkového lekváru, a udržujú tak kontinuitu mľaskania a plných úst“.

Práve vďaka slobode týchto prehnaných, neslušných, medzných bytostí mnohé zavedené cnosti padajú z piedestálov.

Slovenka o slove lahůdka

V podloží českého výrazu lahůdka badať istú umiernenosť či vhodnosť. Pravdepodobne je totiž spriaznený buď s praslovanským *lagotiti zloženým z predpony la- a slovesa goditi, „hodiť sa“, alebo s lotyšskými lāga, lāgs vo význame „poriadok, poriadny“.

Zatiaľ čo v hovorovej slovenčine sa s maškrtou spájajú sladké pochúťky, ktoré obľubujú hlavne deti, či dobroty, ktoré za odmenu dostávajú domáce zvieratká, jej český ekvivalent má skôr slanú príchuť.

Prvé asociácie vedú k mäsovým výrobkom, údeninám a chlebíčkom, ktoré sú na mäsiarskych pultoch prezentované práve prívlastkom lahôdkový – párky, šunka či parížsky šalát.

Z českých literárnych labužníčok a pôžitkárov nemožno nespomenúť Hrabalovu lačnú Maryšu z Postřižin alebo pána Karla z jeho poviedky Na zahrádce. Ten trávi väčšinu voľného času „školením“ turistických salám, ktoré sú v jeho očiach drahšie a krásnejšie než korunovačné klenoty.

Monika Sechovcová, komparatistka a redaktorka časopisu Plav

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější