Podmínka za zneužití šesti dětí jen dokazuje absurdní nastavení českého trestního systému

Komentář Josefa Boušky: Preferovali byste nechat se okrást o pár sto- či tisícikorun, nebo raději nechat své dítě sexuálně zneužít, případně zkopat do krve ožralým gaunerem? Pokud se kloníte k první možnosti, vybrali jste si pro život špatnou zemi.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Žádné zločiny nebudí větší vášně než ty namířené proti dětem. Alespoň tedy u veřejnosti. Justici znepokojují o poznání méně, soudě podle verdiktů z poslední doby.
Letos v květnu potvrdil brněnský krajský soud dvouletý trest s tříletou podmínkou pro muže, jenž kombinací alkoholu a léků omámil a následně znásilnil nezletilou dívku. Před pár dny zase unikl vězení třicátník, jenž sexuálně zneužil šest chlapců ve věku 10 až 14 let. V tomto případě soudce souhlasil s dohodou mezi státním zástupcem a obhájcem obviněného, že podmínka bude dostačující. „Dosud nebyl trestán, projevil opravdovou lítost, doznal se a od začátku spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení,“ prohlásil státní zástupce Marek Vagai s tím, že muž také poškozeným zaplatil odškodné ve výši 20 až 35 tisíc korun.
Nebylo by nic snazšího než naplnit následující řádky spravedlivým hněvem nad nepotrestaným úchylem a absurditami kolem případu – už fakt, že „kompenzace“ za zneužití dítěte odpovídá ceně za rozbitý bicykl a státnímu zástupci to připadá dostačující, je donebevolající. Avšak jakkoli lákavě může tato varianta znít, větší smysl má zasadit daný případ do širšího kontextu české justice a zejména našeho právního systému.
Uvedený rozsudek v první řadě