Bydlet na 25 metrech čtverečních? Minimalistické bydlení je v módě už i v Česku
Malometrážní bydlení nemusí být jen z nouze ctnost, ale i vědomě zvolený životní styl: člověk má jen tolik věcí a prostoru, kolik skutečně potřebuje a využije. Z této myšlenky vychází také architektonický fenomén takzvaných „tiny houses“, který se i u nás těší čím dál větší oblibě. Různé přístupy k tomuto způsobu bydlení i rekreace shrnuje stejnojmenná kniha.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Podle platného stavebního zákona u nás stavby do 25 m2 plochy a 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím podsklepené maximálně do hloubky 3 metrů a stojící na pozemku rodinného domu nebo stavby určené k rodinné rekreaci nepotřebují stavební povolení, pouze územní souhlas. A právě do této definice se většinou vejde i takzvaný „tiny house“; formát stavby, který se těší čím dál větší oblibě.
Nejde ale o žádnou kůlnu na nářadí nebo zahradní altánek, na které zákon nejspíš původně myslel. Malé domky, obvykle dřevostavby, mohou sloužit k rekreaci, práci, wellness i k regulérnímu bydlení. Růst obliby těchto staveb je možné hledat hned v několika faktorech, které souvisejí se změnami v životním stylu i s ekonomickou situací společnosti.
Skromnost jako společenský status
Rostoucí náklady na vše, bydlením počínaje, donutily lidi uvažovat o tom, zda skutečně potřebujeme všechno to, na co jsme dosud byli zvyklí – včetně věcí a prostoru, který nevyužijeme. Žít skromně navíc v dnešní době demonstruje jakýsi společenský status – minimalismus jako společensky odpovědný způsob uvažování, který šetří nejen peněženky, ale i životní prostředí.
Vizitkou dobrého postavení už není velký dům a drahé auto, ale
