Polemika: Jánošíci proti vaxerům? Religionista Chlup napsal nekritickou obhajobu vědců zpochybňujících očkování

Komentář Jana Moláčka: Mezi odpůrci pandemických opatření a očkování koluje článek religionisty z Univerzity Karlovy Radka Chlupa. Hájí v něm postup vědců, kteří se během pandemie stavěli proti většinovému konsenzu. Text vyvolal velkou pozornost, odpůrci opatření i dezinformační platformy ho vydávají za potvrzení svých stanovisek. Autor se v něm ale dopouští řady zjednodušení a chybných závěrů.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Odpověď na otázku, proč se touto problematikou zabývá religionista, najdeme hned v úvodu textu, který vyšel v angličtině v odborném časopise Minerva. Chlup interpretuje oficiální linii během pandemie jako „politický mýtus“, což je tematika, které se odborně dlouhodobě věnuje.
Zástupce ředitele Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uvádí výčet „mytologických“ aspektů propagace očkování. Těmi jsou podle něj chápání vakcinace jako morální a sociální povinnosti, známky racionality a sounáležitosti se Západem. Je třeba poznamenat, že s pojmem mýtu nepracuje v jeho lidovém významu, tedy prostě jako se synonymem pro nepravdu („je to jen mýtus“). I fakticky správné vědecké koncepty se podle Chlupa stávají mýtem, jsou-li použity k obhajobě morálních stanovisek.
Chlup oprávněně poukazuje na rozměr „boje dobra se zlem“, který debata o očkování bezpochyby také měla. Je proto legitimní analyzovat i její přesah do politické mytologie. Tato úvodní pasáž studie je inspirativní a zasloužila by si rozpracovat. Je například škoda, že se autor omezuje jen na debatu o očkování a pomíjí předchozí fáze pandemie s jejich silnými vizuálními symboly v podobě podomácku ušitých roušek, front před testovacími místy na jinak vyprázdněných veřejných místech a podobně. Ale nebudu mu fušovat do řemesla.
Bohužel namísto rozpracování slibně vypadajícího úvodu