Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: panenka vs. bábika

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Antonín Panenka. Hoří, má panenko. Panenko skákavá. Vepřová panenka. Bábika Barbie. Téma jazykového sloupku pro tento týden je jednoznačné…

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

grafika

Pár slov o slově panenka

Panenka je deminutivum od substantiva panna, jež mohlo na základě hypotéz vzniknout z termínu pán. Pan Panenka je pak půvabná aliterace a mezi Čechy takovýchto pánů pobíhá více než půldruha sta (alespoň podle webových stránek Kdejsme.cz).

Nám všem ale asi jako první naskočí věhlasný fotbalový internacionál a jeho legendární „vršovický dloubák“, ve světě známý spíše pod označením panenka (viz též vtipně ironická pocta tomuto fenoménu od Xaviera Baumaxy); ostatně Panenkovo jméno nese i jeden španělský (a dnes už i český) sportovní časopis.

Kromě fotbalu se s denotátem panenka pojí rozličné konotace – a že jich je! Dětská hračka, pokrm z vepřové panenky, dekorační porcelánová figurka pro sběratele, panenka kultu vúdú, zornice v oku neboli pupila, panenka jakožto hezká dívka, obecné pojmenování pro ptactvo z čeledi astrildovitých (Estrildidae), plod staré odrůdy jabloně Malus domestica (Panenské české), maková panenka jako lidové označení pro Papaver rhoeas (mák vlčí) či Panenka Marie, matka Ježíše. A bude toho asi ještě mnohem víc.

Z frazeologického hlediska stojí za zmínku slovní spojení panenko skákavá. Původ tohoto frazému lze vystopovat v západočeských Skocích u Žlutic. Nachází se zde kostel Navštívení Panny Marie, jenž proslul jako poutní místo díky kopii obrazu Panny Marie Pomocné z Pasova.

Rčení tedy vzniklo buď z podoby panenka skokovská – a zlidovělo do formy skákavá –, anebo vychází ze způsobu zavěšení obrazu na pohyblivém závěsu, který během bohoslužeb „poskakoval“.

Josef Jungmann zanesl do svého slovníku přísloví Panenko, sedáwey w kautě, budešli ctná (tichá), nagdau tě. V dřívějších dobách měly dívky budoucnost nalinkovanou a výběr ženicha byl povětšinou na rodičích.

Obrozencům by se protáčely panenky, jak rychle frazém zaniká v moderní době, v níž se mohou panenky emancipovat a svobodně realizovat. Karel Jaromír Erben v díle Nápěvy prostonárodních písní českých (1862) zaznamenal popěvek k lidové písni Šly panenky silnicí.

Jářku, kdyby tak uslyšel o panenkách v podání písničkáře a básníka Záviše, to by se teprve divil, jak byla čeština pozvednuta, a nejspíš by mu k protočeným panenkám vyskočil na lících i ruměnec.

Češka o slově bábika

V češtině máme pány Panenky a u našich východních sousedů existuje zas příjmení Bábik, takže v tomto ohledu jsme s drobným rozdílem zajedno.

Na Slovensku se výraz bábika (případně též bábka či bába) vyskytuje podobně jako u nás ve významu dětské hračky mající podobu malého dítěte.

Ve slovenské obci Selce v okrese Krupina je doložen termín bábika ve spojitosti s druhem neplněného koláče. Slovník slovenských nářečí zachytil v Turíčkách (okolí Lučence) v souvislosti s bábikou zajímavý obrat: hybaj dolu, nak sa ťi pozrémo do bábikou! ve smyslu důkladné prohlídky.

Tak mě napadá, jestli po babylonském zmatení jazyků nezůstala Slovákům bábika a Čechům babyka. Možná tato teorie opírající se o distinktivní platnost hlásek v česko-slovenském jazykozpytu jednou prorazí.

Marika Kimatraiová, filoložka, pedagožka, překladatelka z germánských a ugrofinských jazyků

Niečo o slove bábika

Pre niekoho iba detská hračka, malý človek, človieča – handrová, porcelánová, plastová, drevená, papierová, vinylová, šúpoľová, krojovaná, hovoriaca, chodiaca, plačúca, žmurkacia, cikacia, česacia bábika, bába; v bábkovom divadielku bábka, ktorá ožíva v rukách bábkara, večného dieťaťa.

Deti sa s bábikami hrávajú na rodičov, češú ich, preobliekajú, čičíkajú. Tie najmäkšie sú na spanie, tie holé na kúpanie, veľké sedia za jedálenským stolom, malé sú na cestovanie – a tie najminiatúrnejšie majú svoj bábikovský domček s nábytkom, minijedlom, minitanierikmi a minipohárikmi. Ani nevieme ako, bábiky nás učia byť rodičmi.

K bábikám s nehou prirovnávame bábätká (bábätá, bábence) – sú malé ako bábiky, spinkajú ako bábiky, ale aj pekné ženy – sú krásne ako bábiky, vyobliekané, vymaľované ako bábiky, majú tvár/pleť/vlasy ako bábiky.

Krásky po plastických operáciách sú umelé, plastikové, živé bábiky, vyzerajú, obliekajú sa, líčia sa ako bábiky Barbie. Navyše sa niekto občas môže cítiť ako handrová bábika – bezmocne, bezbranne, alebo pôsobiť ako cukrová bábika – krehko, príliš jemne, sladko, či ako padavka, ktorá nič nevydrží.

Kto má chuť na nevšedný štýl, oblečie si ružové bábikovské šaty, pomocou make-upu vyčaruje veľké bábikovské oči, klieštikmi vykrúti bábikovské mihalnice, skrátka nahodí bábikovský look a urobí si selfíčko na Instagram.

Slovenka o slove panenka

Panenka, to je pre mňa Hadrová Ančka od Ljuby Skořepovej, krásne ilustrované rozprávanie o jej vlastnej bábike z detstva: „Panenky visely na šňůře v nepohodlných polohách dlouho, až k večeru je Žofinka vysvobodila. Přinesla malý stoleček a židličky, dala ubrus, sundala panenky ze šňůry a usušené je posadila a nabídla jim něco báječně chutného. Představte si, pohárky s ovocem a pudinkem a koláčky malinké, jen pro panenky, posypané cukrem a čokoládou. Pak je odnesla do jejich ložnice, pěkně učesala a oblékla do roztomilých vypraných nočních košilek. Uložila je do postýlek, všem dala pusu na dobrou noc a tichounce za sebou zavřela dveře.“

A ešte zvolanie „Hoří, má panenko!“, hlavne najslávnejšie hlášky z tohto majstrovského filmového diela z roku 1967.

Ale nechajme hasičské bály bálmi, máme aj my na Záhorí driečne panenky, na sedembolestnú Panenku Máriu sa na našich dedinách pečú syrovníky, na lúkach kvitnú slzy Panenky Márie a rastú panenky, chutné červené jabĺčka homoľovitého tvaru.

Sú však takí, čo uprednostnia šťavnatú bravčovú panenku pečenú na grile s jablkami a cibuľou. Ako by povedali na stredoslovenskom vidieku, človeku by sa z toľkej rôznorodosti panenky – očné zrenice – prevracali.

Monika Kapustová, věnuje se jazykovědě, překladům a výuce

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

Knihy roku Deníku N: Má česká literatura šanci na mezinárodní úspěch?
Nad výsledky ankety Knihy roku Deníku N si budeme povídat v pondělí 4. prosince od 19 hodin se spisovatelkou a publicistkou Klárou Vlasákovou, ředitelem Světa knihy Radovanem AueremJanem Zikmundem z Českého literárního centra. Diskuzi v Knihovně Václava Havla bude moderovat editorka kulturní rubriky Deníku N Irena Hejdová.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější