S vlkem se do české krajiny vrací divokost i vědomí smrti, říká ekolog. Les je s ním kompletní
Kdopak by se vlka bál? Podle experta na velké šelmy Miroslava Kutala z Mendelovy univerzity je střet vlka s člověkem extrémně vzácný. A dobrý bača ví, jak ohlídat stádo. „Bez vlka by nebyl potravní řetězec úplný. Les, kde žije vlk, má vyšší funkční diverzitu, je kompletní.“
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
-
Je pro člověka nebezpečnější vlk, nebo medvěd?
-
Jak konfliktu předejít?
-
Kdo je úspěšnější „predátor“? Myslivec, nebo vlk?
-
Proč není návrat vlka znamením návratu divočiny?
-
Mohou se proti vlkům účinně chránit chovatelé?
-
Může vlk projít městem nepozorován?
Máte na rukách škrábance, nehrál jste si s nějakými vlčaty?
Bohužel, nic tak zajímavého. Jen obyčejné škrábance od nějakých větví a trnů. S vlčaty jsem si samozřejmě nehrál, ale už se stalo, že jsem byl dva metry od jedné skupinky.
Byli jsme v Kysuckých Beskydech kontrolovat fotopast. Bylo dopoledne, počítali jsme s tím, že vlci budou někde zalezlí. Přicházeli jsme po takovém chodníčku ve vysoké trávě, ale najednou jsme zaslechli zaštěknutí. Zjevně nějaký signál, věděli o nás.
Zpětně jsme pak vydedukovali, že to máma vlčice dávala signál vlčatům, která ale hned neposlechla.
Blížili jsme se k fotopasti, nebylo nás vidět, tráva měla metr a půl… a najednou před námi vykouklo vlče. Jak nás uvidělo, zdrhlo. Pak druhé. Třetí. Opakovalo se to pětkrát.
Zvědavá štěňata se jedno po druhém přišla podívat?
Hele, člověk! Jo. Byl to mžik. Až pak jsme zahlédli vlčici, jak tam obchází. Po chvíli se nám ztratila v houštinách, kde se asi potkala s vlčaty. Myslím, že jsme je ani nevyděsili, podle fotopastí se v těch místech ukázali v dalších dnech.
Myslivci, houbaři a skialpinisti
Viděl jste už v terénu hodně vlků?
Pár ano. Když člověk ví, kam jít, může je pozorovat i několikrát ročně. Místo se dá vytipovat podle trusu. Ale my je vídáme spíš omylem, neplánovaně, naše práce není je pozorovat. Náš výzkum je založený na neinvazivních metodách, chceme šelmy vyrušovat co nejméně.
Viděl jsem i medvědy. V Malé Fatře se účastníme monitorovacích akcí v místech, kudy chodívají, nad horní hranici lesa nebo naopak v nížinách.
Tam probíhá i pozorování, tedy stacionární monitoring. Několik hodin při stmívání nebo naopak při východu slunce. Celý víkend jste na jednom místě, máte před sebou nějaký výřez krajiny a v něm chodí jeleni, srny, sem tam přijde rys, vlk, ale i ten medvěd.
Ale taky se celý víkend nemusí objevit nic.
Je pro člověka větší riziko náhodné setkání s vlkem, nebo s medvědem?
U medvěda je
