Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hmyz vymírá, biodiverzita mizí. Globální změny klimatu odvádí pozornost od akutnější a fatální hrozby, říká respektovaný vědec

Vojtěch Novotný. Foto: archiv Vojtěcha Novotného
Vojtěch Novotný. Foto: archiv Vojtěcha Novotného

„Je téměř jisté, že obrovský úbytek hmyzu nesouvisí s oteplováním, ale se zásadní změnou krajiny. Raději bych volil ještě intenzivnější zemědělství na menších plochách půdy, biozemědělství je luxus,“ říká tropický entomolog s mezinárodním renomé Vojtěch Novotný. Pětadvacet let žije napůl v Papui-Nové Guineji a napůl v Českých Budějovicích. V posledních letech čerpá největší evropský vědecký grant (ERC) na ekologický výzkum na šesti místech světa, kvůli tomu „postavil“ v papuánské džungli padesátimetrový jeřáb, aby vědci dosáhli do korun stromů.

V souvislosti s demonstracemi studentů, kteří požadují, aby politici začali intenzivněji bojovat proti klimatickým změnám, jste psal, že za větší problém považujete změny krajiny v důsledku intenzivního zemědělství. K důvodům se dostaneme. Globální změny klimatu vás tedy nechávají chladným?

Rozhodně ne. Jsem naprosto přesvědčen, že globální změny klimatu probíhají a že jsou způsobeny člověkem, o tom už snad ani není sporu, existuje vědecké penzum faktů, s nímž se dá argumentovat. Před patnácti lety šlo o pozoruhodnou a logickou hypotézu, ale ve hře byla víc víra než fakta, dnes mluví data a fakta. Ale otázka je, jak velký problém to ve skutečnosti je, když se srovná s jinými globálními ekologickými problémy. A zde se už názory liší.

A jaký je tedy váš názor?

Bohužel, z mého pohledu, sklon k určitému očekávání apokalypsy a katastrofy v boji proti globálnímu oteplování legitimizuje záchranné akce, které decimují krajinu. Třeba pěstování plodin na výrobu biopaliv. To by bylo ospravedlnitelné, pokud by globální oteplování bylo civilizaci nejvíc ohrožující katastrofou. A to si právě nemyslím. Není to tak, že by změny klimatu nebyly problém, ale ten hystericko-apokalyptický étos je mi proti mysli, protože zastírá mnohem zásadnější, aktuálnější a akutnější problém, a to je fatální mizení biodiverzity.

Jako stařecké bájení, ale…

Médii se přehnala zpráva o obrovském úbytku hmyzu a vyvolalo to docela rozruch. Odpovídaly zprávy skutečnosti, nebo to bylo přifouklé?

Nebylo. Je to reálný problém. V médiích občas vyplave z vědy něco, co třeba není špatně, ale jde jen o marginálii. V tomhle případě ne. A není to problém, který zmizí. Pokles stavu hmyzu v našich ekosystémech skutečně nastal, nejde o výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend. Potíž je, jak to zdokumentovat.

Jak to?

Může se to zdát překvapivé, ale ze stovek vědců-ekologů, kteří působí v Evropě, nikdo hmyz jako takový nepočítá. Dnes už je počítání hmyzu samo o sobě módní a moderní záležitost, dají se na něj získat i peníze, ale v minulosti to tak nebylo. Není to intelektuálně zajímavé. Zpětně se hledá, která data z minulosti by šlo k vytvoření nějaké časové řady použít. Ideálně bychom potřebovali něco jako sčítání lidu, ale to u hmyzu v průběhu století nemáme.

Když nejsou relevantní data, tak na jakém základě vědci tvrdí, že hmyzu ubývá?

Něco už máme. Ale nejdříve to vzniklo opravdu jen jako dojmologie. Lidi si všímali, že když projedou na jaře po D1, mají na předním skle mnohem méně rozpláclých much než před lety. Jenže to je podobné, jako když biolog v předdůchodovém věku začne vykládat svým studentům, jak za jeho mládí

Klimatická krize

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější