Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Strašák „zamořené“ vody z Fukušimy. Ve skutečnosti je méně radioaktivní než pitná voda, vysvětluje jaderná inženýrka

Čínské varování před jadernou kontaminací. „Jaderné elektrárny mají pořád nádech hrozivého neznáma. Hodně lidí netuší, jak fungují, i když to se díky osvětě pomalu mění,“ říká doktorka Frýbortová. Foto: SIPA via Reuters
Čínské varování před jadernou kontaminací. „Jaderné elektrárny mají pořád nádech hrozivého neznáma. Hodně lidí netuší, jak fungují, i když to se díky osvětě pomalu mění,“ říká doktorka Frýbortová. Foto: SIPA via Reuters

Údajná smrt Jevgenije Prigožina je v Evropě zprávou dne. Ve východní Asii ale ani ona nemůže konkurovat vodě z havarované jaderné elektrárny Fukušima I. Tu dnes Japonsko začalo řízeně vypouštět do moře, přes bouřlivé protesty mnoha Japonců i obyvatel blízko ležících států. Je hrůza ze „zamořené“ vody oprávněná? Páchá Japonsko „terorismus“, jak někteří tvrdí? Když se strach používá jako politická zbraň, je nejlepší ptát se jaderných inženýrů. „Z fukušimské havárie se poučil celý svět,“ říká expertka na jaderné reaktory z ČVUT Lenka Frýbortová. Takže: je voda z Fukušimy nebezpečná?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rozhovoru se dočtete:

  • Co znamená, když se řekne fukušimská voda, a proč budí takové obavy;
  • proč jaderné reaktory nemohou být bez vody;
  • jak se čistí kontaminovaná voda;
  • jak jsou stanovené bezpečné limity a proč se k nim přistupuje s mimořádnou opatrností;
  • co je radioaktivní tritium a že se ve vodě, která ho obsahuje, můžete teoreticky vykoupat;
  • kam vede podvodní tunel a kdo ho hlídá;
  • že vodu s tritiem do moře vypouštějí i evropské země a sousedé Japonska;
  • že každý z nás je vlastně radioaktivní
  • a samozřejmě i odpověď na klíčovou otázku, jestli světu hrozí z Fukušimy nebezpečí.

Sledovala jsem teď v posledních týdnech na Netflixu japonský seriál Dny (The Days). Natočili ho podle pamětí bývalého ředitele fukušimské atomové elektrárny a podrobně ukazuje, co se v těch prvních hodinách a dnech po úderu zemětřesení a cunami dělo.

Je to v podstatě časová mapa jaderné katastrofy, i když samozřejmě s uměleckou licencí – a tím spíš si myslím, že náš rozhovor musíme začít minulostí.

Seriál HBO Černobyl tady v Česku vyvolal senzaci, nehledě na to, že mnozí naši čtenáři černobylskou katastrofu zažili. Tu fukušimskou zažili (na dálku) zřejmě úplně všichni, ale Dny zatím spíš tak prošuměly, i když po dnešku se to možná změní. Je nám Fukušima příliš vzdálená?

Můj osobní názor ke srovnání Fukušimy a Černobylu: myslím, že Černobyl nás trochu víc poutá spojením se Sovětským svazem a komunistickou minulostí.

Seriál jsem samozřejmě sledovala a poslouchala jsem i podcast, který k němu vydávali; obojí se mi moc líbilo. A hned na začátku toho podcastu zazněl podle mě velmi výstižný popis, co o Černobylu věděl běžný člověk. „Černobyl byl jaderná elektrárna, která vybouchla. Černobyl vybouchl, bylo to špatné, ale nakonec to bylo dobré. A Sověti lhali.“

Tak to zkrátka bylo a většina lidí si další podrobnosti toho, co se skutečně stalo, nedohledávala. Znovu se o tom začalo hodně mluvit vlastně až s tím seriálem.

Kdežto

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Příroda

Rozhovory

Východní Asie

Svět, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější