Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Adaptace na změnu klimatu není sexy téma do voleb. Města jen vysazují kytičky, říká environmentalistka

Environmentalistka Tereza Rumanová z Ostravské univerzity. Foto: Jana Greplová, Universitas
Environmentalistka Tereza Rumanová z Ostravské univerzity. Foto: Jana Greplová, Universitas

Že klimatická krize existuje, už skoro nikdo nepopírá. Že je potřeba se na změnu adaptovat – jak v zemědělství, tak třeba ve městech –, nepopírá taky nikdo. Jenže tím to končí, říká environmentalistka Tereza Rumanová z Ostravské univerzity. Magistráty a městští radní nechají vypracovat strategické dokumenty, co hrozí a jak se ve městech změnám klimatu přizpůsobit, ale strategie se poté do praxe nezavedou, tvrdí. „Není to sexy téma do příštích voleb,“ dodává. Co s tím? A co by česká města měla řešit jako prioritu?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Česká města bojují o vodu. Tepelné ostrovy způsobují méně srážek nad souvislou zástavbou a neumožňují ochlazování v noci. Bezvětří v centrech znamená hromadění znečišťujících látek v ovzduší a aktivaci karcinogenního přízemního ozonu. „To vše špatně působí na životní komfort nás všech. A nemluvím jen o nespavosti nebo únavě, ale i závažných zdravotních problémech, jako jsou například srdeční selhání,“ vysvětluje Tereza Rumanová, proč je potřeba životní prostředí ve městech řešit a proč by mělo zajímat každého, kdo v nich žije.

Sama je z Vysočiny, v Ostravě vystudovala a posléze začala učit environmentální geografii. Vztah k industriální metropoli si budovala dlouho, ostatně plánovala, že po skončení studia odtud zase odejde. „Pak se ale objevila příležitost spolupracovat s vedením města, a když se snažíte nějaké místo vylepšovat, začne vám na něm záležet. Reptat na to, kde žijete, může člověk pořád, ale také může něco pro jeho zlepšení začít aktivně dělat,“ zdůrazňuje.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Proč je potřeba řešit kvalitu životního prostředí ve městech?
  • Jaký vliv má špatné životní prostředí na naše zdraví?
  • Proč je největším problémem českých měst nedostatek vody?
  • Co by mohlo přispět ke zlepšení životního prostředí?
  • Jakou strategii by podle Rumanové měla zvolit ministerstva a města?

Jak vaše spolupráce s Ostravou začala?

Psala jsem dizertaci o integraci environmentálních témat do politik na národní, krajské a městské úrovni. Při potřebném průzkumu se ukázalo, že ostravští politici jsou v tomto směru docela aktivní, a při různých workshopech a jednáních jsme se začali bavit o přípravě takzvané adaptační strategie pro Ostravu. Získat pro tuto myšlenku Ostravskou univerzitu a další partnery už bylo snadné.

Rozhovor přinášíme díky spolupráci s magazínem vysokých škol Universitas. Ten na svém webu pravidelně přináší rozhovory s vědci a vědkyněmi, aktuality o výzkumu i vysokoškolské politice, analýzy i komentáře. Sledujte ho na Facebooku.

O co v adaptační strategii jde?

Je to jeden z nástrojů reakce na klimatickou změnu a Ostrava byla prvním městem, které si strategii v roce 2017 samo zaplatilo z veřejného rozpočtu. S kolegy z fakulty jsme tedy připravili analytické podklady, které ukázaly, s jakými problémy se Ostrava kvůli měnícímu se klimatu potýká a jaká jsou další rizika. Na naše analýzy pak navázala návrhová část a později i akční plán. Na tom jsme se ale jako univerzita už nepodíleli.

Proč?

Bohužel se i v Ostravě stalo to, co už dříve ukázala moje dizertační práce, tedy fakt, že lidé v Česku berou strategické dokumenty jen jako papír, kterému z principu moc nedůvěřují. Závěry, i když založené na odborné argumentaci a sofistikovaných datech, se tak nepřepíšou dál do územních plánů a nevyústí v konkrétní aktivity a soustavné změny v pojímání městského plánování. Vlastně to pak celé vůbec nefunguje a jde pouze o mrhání veřejnými prostředky.

Největší překážkou je bagatelizace strategického plánování a pak samozřejmě chybějící politická vůle zavázat se k realizaci konkrétních opatření skrze územní a následně investiční plány měst. Ono jde především o změnu našeho uvažování. Přesun od

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Doprava

Klimatická krize

Příroda

Rozhovory

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější