Platí pravidlo: Zvýšení repo sazby vede ke zdražení hypoték. A někdy taky ne
Komentář Michala Skořepy: „Je zle, ČNB zvedla sazby, hypotéky budou ještě dražší!“ Tak nějak asi mnozí lidé reagovali na zprávu, že bankovní rada České národní banky se hned po prvním máji rozhodla po několika měsících klidu pohnout v rámci své měnové politiky s úrokovými sazbami směrem vzhůru – konkrétně o čtvrt procentního bodu. Máme se tedy opravdu bát zdražení hypoték?
Úplně hlavní sazba, tedy repo sazba, je nyní na rovných dvou procentech. Takřka každá centrální banka má nějakou svou „hlavní“ sazbu, takže lze různé centrální banky mezi sebou porovnávat. Toto srovnání ukazuje, že ČNB je teď poměrně „za vodou“, vyšší základní sazbu má v rozvinutém světě už jen americká centrální banka zvaná Fed.
Takové poměřování se může zdát dětinské, ale zvyšování úrokových sazeb z nízkých úrovní, kam klesly během poslední krize, je skutečně tak trochu závod. Závod v tom smyslu, že centrální banky by rády co nejdříve dosáhly „normálních úrovní“ svých sazeb, které se pohybují zřetelně nad dvěma procenty.
Teprve po dosažení takové úrovně se může daná centrální banka cítit připravená na příští krizi. Bude totiž mít vcelku slušný prostor pro snižování sazeb před tím, než narazí na nulu, pod kterou už je snižování sazeb dost problematické.
Pokud je už tedy ČNB v tuto chvíli na dvojce, může na to být vlastně docela pyšná – přestože se nachází pořád ještě zhruba půl procentního bodu pod tou úrovní své repo sazby, kterou považuje za normální.
Jak spolu souvisí peníze, bankovky a likvidita
Vazba mezi repo sazbou ČNB a sazbami z úvěrů pro běžné smrtelníky není úplně jednoduchá, nicméně její základní stavební kameny lze popsat následovně: Především je třeba přijmout představu, že v českém finančním systému existují ve skutečnosti
